Vance není hloupý, šlo o čistou provokaci. Místo reality spustil kulturní válku, USA jsou nečitelnou a nebezpečnou zemí

Americká pravice se dnes neřídí logikou, ale emocemi, signály a provokacemi. Jejím cílem není řešit skutečné problémy, ale rozdělovat společnost na „přátele“ a „nepřátele“. Evropané zakusili ochutnávku této reality na Mnichovské bezpečnostní konferenci. J. D. Vance přednesl řeč, která šokovala evropskou elitu. A právě tento šok – naprostá nepřipravenost na to, co přijde – je největším důkazem dlouhodobé slepoty evropské politické elity, píše například Adam Tooze.

V reakci na Vanceovo vystoupení zaznělo: „Nejsou to nepřátelé, ale na základě toho, co jsme dnes slyšeli, bychom měli přemýšlet o USA jako o cizí zemi.“

Vance není hloupý. Jeho řeč nebyla náhodným výstřelem do tmy. Nešlo o obranu americké bezpečnostní politiky, vojenské výdaje ani konkrétní geopolitická témata. Šlo o čistou provokaci. Místo debat o reálných hrozbách raději spustil kulturní válku: „Co to vlastně bráníme? Jaké hodnoty?“ A do této debaty pak vrazil pár magických slov – „demokracie“, „svoboda slova“.

Vance si s evropskou slabostí pohrál.

Realita je prostá: USA se staly politicky nečitelnou, neřízenou a potenciálně nebezpečnou zemí. Vance to řekl jasně – dokud Evropa odmítá pravicové nacionalisty jako AfD, nemůže čekat americkou podporu.

analýza

Psala se v Mnichově znovu historie? Evropskými lídry cloumají emoce a hledají cestu z kouta, do kterého je zahnal Trump

17. 2. 2025 ▪ 4 min. čtení

Evropská elita se odmítá smířit s tím, že americká politika se nenávratně změnila. Stále věří ve „staré dobré transatlantické partnerství“. To je možná pohodlný názor, ale neodpovídá realitě. Rozkol mezi Evropou a USA není nový – trvá minimálně od irácké války v roce 2003, Trump ho jen vyostřil.

Během studené války si Evropa uměla vybudovat vlastní strategii. Spojenectví mezi křesťanskými a sociálními demokraty drželo radikály na uzdě – na levici i na pravici. Politika nebyla jen soubojem symbolů, ale bojem o skutečnou ekonomickou moc.

Dnes? Evropa vypadá slabě. Proto je zranitelná vůči manévrům MAGA.

Chceme to změnit? Pak potřebujeme:

1. Vojenskou nezávislost – přestat se spoléhat na americký deštník a začít budovat vlastní obranné, výrobní a technologické kapacity.

2. Politickou odolnost – přestat se třást před populisty a vytvořit jasnou strategii, jak s nimi bojovat. Ale také si uvědomit, že obavy a emoce jejich voličů jsou reálné a popíráním nezmizí.

3. Ekonomickou sílu – přestat s iluzemi o „hodnotové diplomacii“ a přijmout realitu geopolitické konkurence.

Dnes Evropa přistupuje k vlastní bezpečnosti jako k vedlejší otázce. Dokud se to nezmění, budeme muset dál sledovat absurdní divadlo, ve kterém Vance a jemu podobní dělají z evropských lídrů idioty.

Vance není problém. MAGA není problém. Problém je Evropa, která se odmítá probudit.