Jiná realita Julie Hrstkové: Návrat do časů, kdy "bejvávalo dobře". První republika nebyla zdaleka tak úspěšná, k Západu měla ekonomicky dál než dnešní Česko

Dalo se to čekat. Když už někdo nemá přímý telefon na šéfa a všechno, co by mohlo být zadarmo, už ve své kampani probrali všichni ostatní, vždycky je tady možnost návratu do časů, kdy "bejvávalo" dobře. Pochopil to i šéf ODS Petr Fiala, který v posledním poselství před volbami řekl, že chce "vrátit Českou republiku dnešními slovy mezi TOP 10, tedy mezi deset nejlepších zemí světa". Podle jeho slov byla první Československá republika na svou dobu moderní, demokratický a hospodářsky vyspělý stát, patřila k nejlépe prosperujícím zemím Evropy, dokonce mezi deset nejvyspělejších států světa.

"Chceme vrátit Českou republiku po všech stránkách na totéž místo, kam ji přivedli naši vůdcové v roce 1918," prohlásil Fiala, čímž se stal jediným politikem, který dokázal definovat aspoň nějakou vizi ekonomického směřování země.

Jenže − odkud a kam přesně by se Česká republika měla vrátit?

Tuzemská ekonomika v letošním druhém čtvrtletí lehce zpomalila (na 2,4 procenta ze 4,1 procenta), tempo růstu je ale stále rychlejší než unijní průměr. Co se týká oblíbeného "dohánění", dostala se loni podle propočtů statistiků na 85 procent HPD přepočteného na obyvatele vůči průměru eurozóny, vůči celé unii pak na 90 procent.

A teď se podívejme, jak na tom byla v minulosti.

Podle výpočtů ekonomického historika Paula Bairocha se podle stejného ukazatele (HDP na hlavu) Československo v roce 1925 i 1938 nacházelo pod evropským průměrem. Z 24 evropských zemí (včetně Sovětského svazu) obsadilo sedm let po první světové válce dvanáctou příčku. Ve srovnání se západní Evropou HDP na hlavu dosáhl 71 procent, což je podstatně méně než dnes. V roce 1938 se Československo propadlo na 15. příčku, v poměru k HDP na hlavu pak na 65 procent průměru Západu.

K obdobným číslům dospěl Stephen Broadberry z univerzity ve Warwicku, který srovnával vývoj v Evropě mezi lety 1870 a 2000. Podle jeho propočtů dosáhl československý HDP přepočtený na jednoho obyvatele v roce 1929 z celkem 24 zemí Evropy (včetně Turecka, Sovětského svazu a Jugoslávie) na dvanácté, v roce 1937 pak čtrnácté místo, kdy se před něj dostaly i kdysi zaostalé Finsko či Irsko.