Chovejte se slušně, vidíme vás. Město Ostrov je pod dohledem kamer. Hlídači neunikne odhozený odpadek ani močení v místním parčíku

Když někde vidím pohyb, najedu tam kamerou," vysvětluje Vladislav Benda. A hned pomocí počítačové myši záběr zoomuje. Zatím se nic neděje. Podezřelý pohyb má na svědomí jen dívka rychle projíždějící kolem kašny na skateboardu. Je ale třeba být ve střehu. Celých osm hodin.

Prošedivělý 62letý muž v kostkované košili sedí před čtyřmi obřími monitory, rozdělenými do třiceti dvou políček. Díky osmnácti zapnutým kamerám (jedna z celkového počtu devatenácti zrovna nefunguje) má velmi dobrý přehled o tom, co se na vybraných místech v sedmnáctitisícovém městě Ostrov na Karlovarsku děje.

Byl to právě pan Benda, civilní zaměstnanec městské policie a obsluha jejího kamerového systému, který si jednoho srpnového dne všiml, že na Mírovém náměstí vyhodila jakási dívka obal od sušenek. Incident hned oznámil sloužícím kolegům v uniformě a ti bez váhání vyrazili na místo činu. Neměli to daleko. Náměstí, celé vystavěné ve stylu socialistického realismu 50. let, se rozkládá přímo před Domem kultury, v němž se nachází policejní stanice i kamerový velín. Dívka ale hlídce tvrdila, že nic neodhodila, odmítla ukázat doklady a jít se strážníky na služebnu. Podle policistů jim navíc vulgárně nadávala, tak jí nasadili pouta a na stanici ji dovedli proti její vůli. Událost pak řešili s matkou dívky, které ještě nebylo osmnáct, jako přestupek. Oběma ukázali kamerové záběry jako důkaz. "Chtěl bych jen podotknout, že ta dívka nevyhodila jen tak nějaký malý papírek, ale velký hliníkový obal," říká pan Benda, ale jinak událost nechce komentovat. Zakázal mu to podle jeho slov velitel městské policie. Strážníci o svém zákroku v září sami iniciativně informovali na sociálních sítích. Zásah vyvolal rozporuplnou diskusi a v Ostrově ho už nechtějí dál "rozmazávat".

Ostrov pod dohledem kamer

Další 4
fotografie

Také my jsme se nepřišli zabývat tím, nakolik byl zákrok strážníků adekvátní, ale prožít den s obsluhou kamerového systému.

Za 12 200 hrubého

Na zídce altánku v areálu místního kláštera, který je vzdálen vzdušnou čarou asi kilometr od nás, sedí několik mladíků. Kamera je na jedné z protějších zdí asi sto metrů od nich. Najednou jako by se mladý muž s kapucí podíval přímo do kamery.

Vědí, že jsou pod dozorem? "Ano. Právě tady bývá nejvíc incidentů, kluci sem chodí trénovat kickbox. Když se jich sejde víc, raději tam posílám hlídku. Jako prevenci. Když je někde mladých lidí hodně, může se něco semlít," podotýká operátor Benda.

I když si postavy mladíků co nejvíc přiblížíme, rozeznat rysy obličeje není možné, zdejší kamery zase tak sofistikované nejsou. Když ale jeden z výrostků před časem udělal svými botami dlouhou šmouhu na bílé omítce klášterní zdi, byl podle městské policie usvědčen právě kamerami − podle oblečení se viník identifikovat dal a jeho rodiče škodu uhradili.

V lepším výhledu na klášterní areál brání vzrostlá bříza. "Vznesl jsem požadavek, ať ji porazí, ale neprošlo to," poznamenává pan Benda. Tuto práci získal před rokem a půl přes úřad práce. Inženýr slaboproudé elektrotechniky, který žije sám, pracoval v různých firmách, pak učil na místním učilišti, nakonec zůstal tři roky bez zaměstnání. Za džob, za nějž dostává minimální mzdu, tedy 12 200 hrubého, je podle svých slov ale vděčný.

Pohlédne na monitor vpravo dole, kde jsou záběry z místního skateparku, a zavolá: "Pavle!" Z vedlejší místnosti přichází strážník a pan Benda mu oznamuje, že trojice teenagerů nemá na hlavě helmy, jak žádají pravidla sportoviště. "OK. Někoho tam pošlu," přikývne policista.

Když se díváme na skatepark asi za hodinu, je tam úplně mrtvo, děti bez helem zmizely. Je čtvrtek kolem páté odpoledne, pan Benda začíná třetí hodinu své sedmihodinové směny. Žádného jiného operátora městská policie k dispozici nemá, a tak inženýr chodí do práce, jak velitel určí. Ke konci týdne většinou večer, nejproblematičtější bývají ty páteční a sobotní. Šéf strážníků Ladislav Martínek, podle nějž provoz kamerového systému bez mezd stojí něco přes sto tisíc korun ročně, by rád zavedl třísměnný provoz, radnice se tedy nedávno uvolila přijmout alespoň druhého operátora, aby se s panem Bendou mohl střídat. Kvůli nízkému platu ale nakonec všichni adepti odmítli a ti, kdo měli i nadále zájem, se zase nezdáli veliteli. "Člověka, co se sem nehodí, poznám," tvrdí bez dalších podrobností Martínek.