Buddy Guy má takovou historku. Jednou na festivalu zaslechne dva fanoušky, kteří v programu narazili na jeho jméno. "Prý Buddy Guy. Kdo to je?" ptá se první. "Starej bluesman. Ten už hraje věčnost. Musí mu táhnout na devadesát!"
Vtip je v tom, že Guyovi tehdy bylo teprve třiačtyřicet. A pointa ovšem taková, že dnes by ta historka platila svrchovaně. Nyní dvaaosmdesátiletý americký kytarista příští čtvrtek poprvé vystoupí v Česku, ve velkém sále pražské Lucerny, skutečně jako veterán: poslední velká osobnost z generace černých bluesmanů, kteří začínali ještě sbíráním bavlny na plantážích. Z nuly se vypracoval na muzikanta, kterého v Bílém domě hostil americký prezident Barack Obama, a postupně přežil své starší kolegy Howlin' Wolfa, Muddyho Waterse, B. B. Kinga i předminulý měsíc zesnulého Otise Rushe. Samozřejmě měl také úplně jiný osud.
V jednom televizním rozhovoru − nejčastěji si ho do pořadu zval moderátor David Letterman − to kytarista shrnul následovně: "Začal jsem na plantáži v největším zapadákově a blues mě dovedlo až do betonové chicagské džungle."
Kdo otevře Guyův šest let starý knižní životopis, může si o tom zapadákově udělat představu. Vyrůstal koncem 30. let minulého století v jižanském státě Louisiana, na farmě, kde rodiče pracovali jako několikátá generace černochů kdysi násilně přivlečených z Afriky. Neměli elektřinu, skleněná okna, pevnou střechu nad hlavou, rozhlas ani ledničku. Nakupovat často nebylo za co, tak podřezávali slepice nebo lovili sumce z řeky Mississippi.
Co se dočtete dál
- V článku se dále dozvíte:
- Jak se z venkovského chlapce stal chicagský muzikant?
- Proč Američané objevili Buddyho Guye se zpožděním?
- A co se od něj naučil Jimi Hendrix?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
