Nový předseda Technologické agentury Petr Konvalinka tvrdí, že v Česku chybí systém, který by udržel mladé vědce v oboru. Považuje to za jednu z věcí, které by chtěl ve funkci změnit.

HN: Kam se Technologická agentura ČR pod vaším vedením posune?

Chtěl bych, aby se v příštích letech stala rozhodujícím místem, přes které půjdou národní dotace na podporu aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací. Už před mým jmenováním do čela Technologické agentury České republiky rozhodla o centralizaci Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Mým úkolem letos bude zajistit, aby k tomu došlo u ministerstva dopravy a ministerstva životního prostředí, jež dosud svoje vlastní programy neměly. Pod agenturu by se měl přesunout i program ministerstva průmyslu a obchodu. V dalších letech se počítá také s jinými ministerstvy.

HN: O kolik peněz navíc pod správou agentury půjde?

V případě ministerstev dopravy a životního prostředí jde u obou o 300 až 350 milionů korun ročně, v případě ministerstva průmyslu a obchodu to je částka vyšší. Převyšuje výrazně jednu miliardu korun ročně. Za priority a odbornou úroveň programů budou dále odpovídat ministerstva, která budou mít i své zástupce v hodnoticích orgánech a výzkumné radě Technologické agentury.

Petr Konvalinka (58)

◼ Rodák z Mostu vystudoval na Fakultě stavební Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) obor konstrukce a dopravní stavby.

◼ Na fakultě zůstal a v roce 2008 se stal profesorem. V letech 2014 až 2018 byl rektorem celého ČVUT.

◼ Od září 2018 řídí coby předseda Technologickou agenturu České republiky.

HN: Jak velké dotace už agentura přímo rozděluje?

Kromě provozních nákladů ve výši asi 120 milionů korun činí rozpočet určený pro dotace projektů v různých programech v součtu čtyři miliardy korun.

HN: Kolik prostředků český stát z vlastních zdrojů na podporu vědy a výzkumu vydává?

V tomto roce je to částka ve výši 37 miliard korun. Z výrazné části − asi 25 miliard − jde o peníze za výsledky vědeckých výstupů ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích uskutečněných v minulých letech. Ty se přerozdělují institucím, jež se na nich podílely. Pak jsou to peníze pro Grantovou agenturu České republiky, která poskytuje dotace na základní výzkum a velikostí rozpočtu je podobně velká jako Technologická agentura, která podporuje aplikovaný výzkum. Zbývající část jsou resortní programy.

HN: Jednou z priorit, kterou hodláte prosazovat, je podpora mladých výzkumníků. Proč?

Vynikající studenti, kteří dokončí doktorské studium, by měli mít možnost dále pokračovat v práci v příslušném oboru výzkumu. Jako doktorandi jsou zapojení do řady projektů, ale v České republice chybí postdoktorské programy, které tyto mladé výzkumníky ve výzkumu udrží. Velmi často se stává, že kvůli tomu, že nemají obstojné podmínky, aby pokračovali, nakonec z výzkumu úplně odejdou a živí se něčím jiným. Proto vznikl v Technologické agentuře program s názvem Zéta, který to má změnit. Cílem je udržet ty nejlepší doktorandy na univerzitách a ve výzkumných institucích, dát jim kvalitní zázemí a práci na projektech, které pro ně budou zajímavé a pro společnost přínosné.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • Kolik peněz jde na tuzemskou vědu a výzkum a je to hodně, nebo málo?
  • Funguje v Česku spolupráce výzkumných institucí a firem?
  • Jaký vliv na aplikovaný výzkum by mělo úplné zrušení daňových odpočtů?
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se