Nejsme zapomenutá vesnice

Město Planá na Tachovsku, v němž dnes žije asi 5500 obyvatel, leží na rozhraní Českého a Slavkovského lesa a Tepelské vrchoviny. Jsou tady hned tři kostely, poliklinika, galerie výtvarného umění nebo hornické muzeum. V posledních letech začíná po dlouholeté stagnaci ožívat. Svoji tvář výrazně změnilo především náměstí a v loňském roce zde zkolaudovali dvě stavby realizované na základě architektonické soutěže: smuteční síň a bývalé kino přestavěné na multifunkční kulturní centrum Kinonekino.

"Každá rekonstrukce je problematická. Lidé nemají rádi změnu, navíc opravy přinášejí omezení, takže vyvolávají vlnu nevole," říká starostka Plané Martina Němečková. Radnice se podle ní zlepšila v tom, jak takové projekty veřejnosti předkládat. "Když se rozhoduje o větší investiční akci, veřejně ji projednáváme, vyzýváme lidi, aby přišli na zastupitelstvo, komunikujeme přes Facebook, do domů dáváme lidem anketní lístky," vysvětluje bývalá učitelka matematiky. V Plané žije celý život, v čele města je osm let, stejnou dobu předtím byla zastupitelkou.

Rekonstrukce kina, pod níž je podepsáno pražské studio Xtopix architekti a architektka Simona Ledvinková, je letos nominována na Českou cenu za architekturu. Objekt původního kina, nacházející se v městské památkové zóně, byl postaven v letech 1958−1959 v rámci akce Z. Kromě vkusně a chytře řešených interiérů na něm zaujmou i některé pozoruhodné detaily odkazující na dobu vzniku budovy. Skleněná plastika v salonku je vytvořena z původních světel kina, tapeta ve vstupní části je autentickým přetiskem někdejšího filmového týdeníku a na oplocení dvora je prostřednictvím perforace plechu přenesena fotka ze stavby kina.