ČNB v rukou manažerů. Vliv "aparátu" vzroste

Kdo se chce dostat do vedení České národní banky, musí se zalíbit prezidentovi. Česká ústava a zákon o ČNB jinou cestu neotvírají. Obsazení sedmičlenné bankovní rady i výběr guvernéra a dvou viceguvernérů je zcela v rukou toho, kdo právě obývá Pražský hrad. Neprobíhá žádné schvalování horní komorou zákonodárného sboru, což je procedura při výběru ústavních soudců a je běžná i při nominacích šéfů zahraničních centrálních bank. Miloš Zeman už je prezidentem šestý rok, což se blíží délce mandátu radních. Vedení instituce, která ze své centrály na pražských Příkopech řídí měnovou politiku a dohlíží na finanční trh, je tak už plně v rukou lidí, které vybral Zeman.

Rozluštění poslední hádanky, tedy kdo obsadí dvě křesla stojící v hierarchii hned pod guvernérským, už také známe. Na místa, která s koncem měsíce vyklidí viceguvernéři Vladimír Tomšík a Mojmír Hampl, usednou Tomáš Nidetzký a Marek Mora. V obou případech dávní spolupracovníci dnešního šéfa ČNB Jiřího Rusnoka, který si hned zkraje svého guvernérského mandátu vyjednal jejich jmenování do bankovní rady. Teď mu jeho politický spojenec Miloš Zeman splnil i další přání. Vrchol pyramidy ČNB je tak zcela "rusnokovský".

V novém obsazení současně vynikne, jak výrazně se vrchní patro ČNB proměňuje, jak se mění "background" radních, jejich vzdělání i profesní minulost. Může to mít dopad i na fungování národní banky? Můžeme třeba, v další krizi, znovu čekat intervence?

Nejdůležitějším úkolem ČNB je přes řadu regulačních funkcí bezesporu měnová politika. Kvůli této roli ostatně vznikla a získala široké garance nezávislosti. Z toho také plynulo, jaké muže a (v nesrovnatelně menší míře) ženy prezidenti do bankovní rady vysílali. Převládal typ makroekonom, ideálně s výrazným akademickým zázemím.