Proč se společnost ČEPS rozhodla podporovat technické vzdělávání?

ČR je zemí s dlouholetou průmyslovou tradicí a vždy se pyšnila špičkovými technickými odborníky. V oblasti technického vzdělávání jsme se dlouhodobě řadili mezi nejvyspělejší státy světa. V určitou dobu však bohužel zájem nastupující generace o technické obory výrazně klesl a mladí lidé se spíše chtěli stát právníky či ekonomy. V době technického rozmachu, o které lze hovořit jako o nové průmyslové revoluci, bude potřeba technicky kvalifikovaných odborníků dále narůstat. Jako jedna z tradičních českých energetických firem si tuto situaci uvědomujeme a zároveň cítíme svou zodpovědnost za budoucnost energetiky v České republice. I proto chceme nabídnout své znalosti a vize a mladé lidi k technickým oborům a potažmo k energetice opět přilákat. Nedostatek technicky kvalifikovaných zaměstnanců se samozřejmě projevuje i na trhu práce. Jako jednu z možností, jak situaci zlepšit a nastartovat změny, vidíme ve spolupráci se školami. Dlouhodobě spolupracujeme nejen s vysokými školami, své aktivity zaměřujeme také na střední a základní školy. Studentům chceme ukázat, že je energetika inovativním, moderním a přitažlivým oborem. Oborem, který čeká zajímavá budoucnost.

Kolik je vlastně v ČR vysokých škol, na nichž lze studovat obor energetika?

V současné době lze obor klasické energetiky studovat na čtyřech technických univerzitách − na ČVUT v Praze, dále v Brně na VUT, v Plzni na ZČE a na VŠB v Ostravě.

V čem vidíte příčiny toho nezájmu o technické obory, speciálně o energetiku?

Jak jsem již zmínila, v 90. letech minulého století nastal odklon zájmu mladých lidí od technicky zaměřených oborů. Možná to souviselo i s celkovou situací, kdy řada ostatních oborů stála na prahu velkých změn, byla dynamická a měnící se. Vezměte si například oblast telekomunikací, IT. Došlo zde k překotnému rozvoji technologií, vznikaly nové příležitosti a vytvářel se zcela nový byznys. Klasické průmyslové obory, mezi něž patří i energetika, si oproti tomu držely svou konzervativní tvář. K čemu pak mladí lidé spíše směřovali? K tomu si přičtěte změny ve vzdělávacím systému. Kde si žáci základních škol mohou vytvořit představu o tom, jak vypadá například práce elektrikáře? Byla zrušena praktická vyučování, matematika zmizela z maturitních zkoušek. Čeká nás velký kus práce, abychom znovu vzbudili zájem dětí o technické obory a navázali na úspěchy českého průmyslu. Věříme, že všechny aktivity, které v oblasti spolupráce se školami podnikáme, přispějí k tomu, že technické obory se opět vrátí do popředí zájmu žáků a studentů.

Diana Procházková

Je ředitelkou sekce HR a korporátní služby ve společnosti ČEPS.

Většinu své praxe strávila v prostředí obchodních korporací poskytujících síťové služby (telekomunikace, energetika). Před příchodem do společnosti ČEPS v roce 2016 působila na různých pozicích ve Skupině ČEZ právní služby, smlouvy, korporátní agenda. Absolvovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.

Dlouho byl tento obor také platově podhodnocený, ve srovnání třeba s právníky, marketingovými experty a podobně. Je tomu tak i dnes?

Tak, jak se technické obory vyvíjejí a mění se požadavky na znalosti a kvalifikaci technických pracovníků, mění se i jejich platové ohodnocení. Jeho výše je také samozřejmě částečně ovlivněna enormním nedostatkem lidí na trhu práce. Do budoucna lze očekávat trend propojování znalostí různých technických disciplín, což rovněž povede i k vyššímu ohodnocení technických pracovníků.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se