Pojmenování pokolení za pomoci písmen vzniklo díky knize Generations dvojice amerických historiků Neila Howea a Williama Strausse z roku 1991. Vymysleli sice označení mileniálové pro lidi narozené mezi lety 1980 a 1994, jejich teorie ale postavila základ pojmenování generací podle abecedy. Z mileniálů se stala generace Y. Příští rok dosáhnou plnoletosti příslušníci generace Z, která vyrostla ve zcela digitálním světě.
"Skupině lidí z generace Z jsme dali na výběr mezi chlebem, pohárem vody a iPhonem. Všichni volili iPhone," řekl v rozhovoru pro HN futurolog René C. W. Boender během konference Czech Economic Summit pořádané ING Bank.
HN: Mladí lidé se vždy snažili odlišit od svých rodičů. Když dospějí, mezigenerační rozdíly mizí. Platí to stále?
Zčásti ano. Nová takzvaná generace Z ale usiluje o to, zbavit se všeho, co život komplikuje a ubírá čas. Nechtějí se přizpůsobit tolik, jako je do jisté míry ochotná moje a vaše generace, tedy generace X či Y. Chtějí, aby zůstalo vše dobré, a to, co je otravuje, zmizelo.
HN: Co přesně už nemá jejich životy otravovat?
Zbytečná rutina. Důležitý je čas. Peníze jsou až na druhém třetím místě. Hodnotu práce soudí podle toho, jak je naplňuje. Když si mohou vybrat mezi prací na něčem nezajímavém za hodně peněz a prací za málo, ale pro Elona Muska nebo Tima Cooka v Applu, volí hůře placený džob. Ať už jde o čtení, hry, sledování videí nebo jídlo, vše v nich musí vzbudit zápal a nadšení.
◼ René Boender je uznávaný řečník a spisovatel, který část svých přednášek a knih věnuje generaci Z. Je také poradcem nadnárodních společností, včetně ING, a univerzit.
Pracoval v marketingu, kde se podílel na kampaních pro firmy jako Coca-Cola nebo Goodyear.
◼ Ve své knize Generation Z and the Fourth (industrial) Revolution společně s kolegou Josém Ahlersem dopodrobna popisuje, jakým způsobem generace Z vnímá svět, co si myslí o politice či jak vnímá vzdělání.
◼ V listopadu měl na toto téma první přednášku v Česku.
HN: Proč volí hůře placenou práci?
Zisk měřený časem je to nejdůležitější. Den má stále 24 hodin, je ale na vás, co s nimi uděláte. Mladá generace chce mít lepší život, což není totéž jako bohatší život ve smyslu více majetku, než jejich rodiče. Souvisí s tím také, jak vnímají, co firmy dělají třeba v ekologii. Chováte-li se špatně, nebudou pro vás pracovat. Proto vnímají BP jako British Pollution. Pamatují si, co se stalo v Mexickém zálivu (v roce 2010 způsobil výbuch ropné plošiny BP zamoření pobřeží USA, pozn. red.).
HN: To ale platí snad pro všechny mladé. Co se změní, až generace Z zhruba v roce 2025 převezme otěže světa?
Musíte si uvědomit, že tito mladí lidé dobře vědí, že budou muset pracovat a vydělávat 44 až 48 let. Chtějí, aby jejich zaměstnání mělo smysl a umožňovalo jim věnovat se snům a koníčkům. Bohatstvím pro ně je, že mají dobrý pocit z toho, co dělají a jak nakládají se svými životy.
HN: Souvisí s tím úvahy o zkrácení pracovního týdne?
V Nizozemsku už jsou společnosti, které nabízejí čtyřdenní pracovní týden. Další krok by mohl být pracovní týden tři plus jeden. Tři dny s pracovní dobou devět a půl hodiny v hlavním zaměstnání a jeden den věnovaný zálibě, pro kterou vás zaměstnavatel uvolní. Generace Z bude chtít a umět vyždímat z pracovní doby co nejvíce a ušetřený čas věnovat činnostem, které pro ni mají hlubší smysl, než je obstarání vlastní obživy.
Mladí lidé z generace Z berou slušné mzdy jako cestu k tomu, aby získali volnost a možnost dělat, co je baví
HN: Jak se mladí lidé, a zejména generace Z, budou stavět a chovat k nadřízeným a autoritám obecně?
Budou ochotni autoritu přijmout, protože budou jednat pragmaticky. Starší nadřízení mají více zkušeností. Mladí od nich budou chtít zkušenosti nabrat a spolupracovat jako partneři. Jednání nadřízeného s podřízeným ve stylu "Marku, musíš to dělat takhle" k ničemu nepovede. Úspěšnější bude šéf, který řekne: "Marku, už jsi někdy tohle dělal? Já to dělal takto. Nechtěl bys to zkusit společně?" Přístup generace Z je učení se prací.
Co se dočtete dál
- V článku se dále dočtete:
- Je třeba mít strach z umělé inteligence, nebo rozvoji lidstva prospěje?
- Budou si lidé vybírat zaměstnání a zaměstnavatele podle toho, jestli dostanou čas na to, co je baví?
- Je důležitější plná digitalizace, nebo ochrana soukromých údajů?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
