Elon Musk není vědec, o umělé inteligenci si možná přečetl jednu dvě knížky, říká výzkumník Tomáš Mikolov

Tomáš Mikolov patří mezi nejuznávanější vědce v oboru umělé inteligence. Pracuje pro Facebook, předtím dělal pro Google, byl i stážistou v Microsoftu. Ani jedna z těchto firem ho v bádání nijak neomezovala. Příští pondělí bude mezi vědci, které ocení Nadační fond Neuron. 

HN: Kdy budou počítače stejně chytré jako lidi?

K tomu máme strašně daleko. Samozřejmě záleží na tom, jak budeme inteligenci definovat. Pokud ale vycházíme z Turingova testu a snažíme se vytvořit algoritmus, se kterým se můžeme domluvit stejně jako s člověkem a který se bude sám učit řešit nové úlohy, tak se k tomu zatím ani neblížíme.

HN: Hodně lidí, a to i z technologické branže, ovšem tvrdí opak!

To je bohužel hlavně marketing. Neopírá se to o skutečné výsledky výzkumu. Konkrétní příklad je třeba Elon Musk. On není vědec, v oboru umělé inteligence nic nedělá. Možná si přečetl jednu nebo dvě knížky. A i ty byly nejspíš populárně vědecké a napsal je někdo, kdo obor zná jen zprostředkovaně.

HN: Proč tedy před umělou inteligencí varuje?

Za podobnými výroky je většinou nějaký byznysplán. Získat peníze z dotací či vytvořit prostředí pro nový byznys.

HN: Neřekl bych. On chce naopak prostředí vývoje umělé inteligence regulovat.

No a to může být ten byznysplán. Elon Musk investoval do společnosti, která chce rizika umělé inteligence sledovat a vyhodnocovat. Dokážu si představit, že za tím může být nápad, že by velké firmy jako Google nebo Facebook musely této takzvaně nezávislé společnosti platit za audit, že jejich výzkum není nebezpečný.

HN: Předpokládám, že mluvíte o neziskové firmě OpenAI. Ona má takový plán?

Oficiálně ne. Už jsem ale od více lidí slyšel obavu, že by to tak mohlo být. Já vím, co prohlašuje Elon Musk, a nepovažuju to za hodné zájmu. Rozhodně nejsme v situaci, že by počítače mohly zničit lidstvo. Když někdo tohle říká, nemluví k odborníkům, ale k politikům.

HN: Patříte k nejuznávanějším vědcům v oboru. Proč jste zároveň k pokroku v něm tak skeptický?

Neřekl bych, že jsem skeptik. Znám kolegy, kteří jsou mnohem skeptičtější. A je nepochybné, že nastal ohromný pokrok ve strojovém učení. Jsme schopni psát aplikace, které usnadňují a vylepšují život stamilionům lidí. Třeba automatický překlad od Googlu. Tam v posledních letech došlo ke skokovému zlepšení, loni i pro překlady z češtiny a do češtiny. Díky strojovému učení líp fungují vyhledávače, na sociálních sítích snadněji najdeme fake news. Ne všechny a ne vždy, ale i tak je to úspěch.

HN: Ptám se znovu, proč ta skepse?

Protože hodně lidí klade rovnítko mezi strojové učení a umělou inteligenci. Nevadí mi, když upozorňují na výsledky, které v tomto oboru jsou. Vadí mi ale, když za dalších deset let slibují něco, co evidentně nemohou splnit. To je marketing a past na investory.

HN: Vysvětlíte mi, proč nevěříte strojovému učení jako východisku pro umělou inteligenci?

Je to jiný typ technologie, než který pro umělou inteligenci potřebujeme. Zjednodušeně řečeno to funguje tak, že máme dvě sady dat. Vstupní data a výstupní data. A počítač učíme najít k datům na vstupu odpovídající data na výstupu. Čím víc dat máme, tím to funguje lépe. Algoritmus překládající věty z angličtiny do češtiny tomu, co překládá, vůbec nerozumí. On pouze říká: "Této větě v angličtině s největší pravděpodobností odpovídá tahle věta v češtině." Není to inteligence, ale iluze inteligence.

HN: Když to bude fungovat, není to vlastně jedno?

Jak říkám, pro spoustu aplikací je to vyhovující a je to skvělá služba. Nemůžeme ale tvrdit, že když dnes dovedeme slušně překládat z jednoho jazyka do druhého, tak za deset let budou stroje samostatně myslet a vykonávat úkoly. Jsou procesy, pro které žádná výstupní data nejsou. Lidská inteligence takhle taky nefunguje. Není to tak, že by někdy bylo definováno, co máme udělat. Že máme pohnout rukou nebo změnit svou polohu v prostoru. Platí, že inteligence je výsledkem evoluce. A pak samozřejmě vnějších vlivů, jako jsou kultura, zkušenosti a tak dále.

HN: Evoluce probíhá miliony let. To nám při tvorbě umělé inteligence asi nepomůže.

Právě že by mohlo. Velká část vědecké komunity se dnes zaměřuje na kopírování mozku. I proto jsou dnes tak populární neurovědy. Já si ale nejsem jistý, že je to správná cesta. Za nadějnější považuju zaměřit se na vznik mozku a snažit se nějak matematicky modelovat jeho vznik a vývoj. Prostě evoluci. Vytvořit jakýsi dynamický model vzniku inteligence. To jsou nápady, kterým se souhrnně neříká Artificial Intelligence, ale Artificial Life neboli umělý život. Pár lidí na tom dělá. Je to dnes velmi okrajová záležitost. To se ale může změnit. Když jsem se začal ještě na škole zabývat neuronovými sítěmi, taky to bylo okrajové. A dnes je to mainstream, který dělají všichni.