Inovace s podporou státu: znovu a lépe

Daňová podpora vědy a výzkumu měla − asi ne úplně překvapivě − podpořit vědu a výzkum a inovace ve společnostech, které by tak mohly lépe konkurovat těm zahraničním. Pro mnoho firem se ovšem využívání této podpory stalo noční můrou.

A to kvůli pojetí ministerstva financí, respektive jeho prováděcích vyhlášek, které průběžně stanovovaly, co je a není inovace. A nikdy to nebylo bez problémů. Například v prováděcím pokynu resort financí dlouho trval na tom, že inovace s sebou musí přinášet "ocenitelný prvek novosti" a že musí vyjasnit "technickou nejistotu". Co tím ovšem míní, už resort neupřesnil a až v roce 2015 Nejvyšší správní soud potvrdil, že se tyto neurčité pojmy musí definovat. Tedy že berňák musí vyjasnit, co pod těmito názvy vlastně myslí, a teprve pak případně rozdávat pokuty a doměřovat daně za údajně neoprávněné využití této podpory. Deset let − v letech 2005 až 2015 − to bylo čistě na libovůli finančních úřadů a o inovaci často rozhodoval berní úředník bez potřebných zkušeností a vzdělání.

Od roku 2016 proto berňák změnil taktiku a začal firmy popotahovat za nedodržení formálních požadavků, aby se k těm technickým, kde by musel něco upřesňovat, dostal co nejpozději, respektive vůbec. Nejčastěji šlo o požadavek závazného detailního projektu inovací, který dodnes musí být zpracovaný ještě před tím, než se firma do nějaké inovace vůbec pouští.