Lesy v Říčanech do roku 2012 patřily hlavě rodu Lichtenštejnů. Úředníci je ke zděšení diplomatů a politiků vydali dědicům

Doslova právní bouři rozpoutal případ z roku 2012. Při běžných právních úkonech kolem úprav lesů nedaleko středočeských Říčan zjistili úředníci v podstatě šokující věc: 600 hektarů lesa bylo v pozemkových knihách v katastru psáno na Františka Josefa II., hlavu knížecí rodiny Lichtenštejnů v době druhé světové války a po ní. Majetek knížecí rodiny nyní spravuje Nadace knížete z Lichtenštejna, která požádala katastrální úřad, aby na ni zmíněné lesy přepsal jako na univerzálního dědice Františka Josefa II. Úředníci tak ke zděšení diplomatů a politiků učinili. Český Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových případ okamžitě zažaloval.

To Lichtenštejny zaskočilo. Knížectví obnovilo právě kvůli nevyřešeným majetkovým otázkám diplomatické styky s Prahou až v roce 2009 a oba státy rozvíjejí spolupráci především v mezinárodních organizacích nebo v kulturní oblasti. Založily i společnou komisi historiků, která se měla zabývat spornými otázkami z minulosti. A nadace slíbila investice do školství či kultury, pokud by se s ní český stát chtěl nějak vyrovnat.

Čeští politici i diplomaté kolem tématu i v neoficiálních rozmluvách našlapují dost opatrně a odvolávají se na rozhodnutí Ústavního soudu v říčanské kauze, na které se ale stále čeká. Téma je totiž spojené s Benešovými dekrety, jejichž byť jen pootevření je v české politice naprosté tabu. Už složitost, s jakou se dojednávala česko-německá smlouva a s jakou se budovaly vztahy s Bavorskem, které je s odsunutými Němci nejvíce spjato, ukazovala, jak citlivé téma to pro Čechy a českou společnost je. Ve své první prezidentské volbě ho například využil nynější prezident Miloš Zeman.