Premiérka na divoké vlně brexitu

Theresa Mayová to bude mít ještě těžší, než si před debatou v Dolní sněmovně o návrhu rozvodové smlouvy mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií představovala. Protože když se proti vládě třikrát za sebou postaví většina poslanců, je to čiré ponížení. O to hůř, že kabinet Theresy Mayové vstoupil v úterý do dějin jako první, který byl parlamentem odsouzen za pohrdání zákonodárným sborem.

O historickou premiéru se zasloužili zákonodárci, kterým se nelíbilo, že jim vláda odepřela plné znění analýzy právních důsledků odchodu z Evropské unie vypracované generálním prokurátorem. Toto druhé hlasování souvisí i se třetím, když si většina poslanců zase schválila, že pokud dohoda o rozchodu neprojde, vyhrazuje si Dolní sněmovna právo vyslovit se k jakýmkoli případným dodatkům. Přeloženo do češtiny, referendum o brexitu z června 2016 postavilo sice zákonodárný sbor před hotovou věc, ale poslanci krok za krokem ukazují, že je nelze obejít.

Po takové trojí porážce se zužuje pravděpodobnost, že by se v Dolní sněmovně našla většina pro brexit v podobě, v jaké ho dokázala vyjednat premiérka. Sto konzervativních poslanců už slíbilo hlasovat proti, takže záchranu by musela přinést jen vzpoura v táboře labouristů, jejichž vedení v čele s Jeremym Corbynem rovněž dohodu odmítá. Když tak či onak bude scházet padesátka hlasů, sílí otázka, co si může Theresa Mayová počít.

Její jediná šance spočívá v repríze představení, které bylo k vidění v americkém Kongresu před deseti lety, když vláda představila svůj plán záchrany bank ohrožených při finanční krizi. Poprvé neprošel a až otřesy na burze a pád akcií přiměly senátory a kongresmany změnit názor. Jak zareagují finanční kruhy letos, pokud dohoda o brexitu spadne pod stůl, nikdo nedokáže předpovědět, protože z dosavadních reakcí nelze cítit zvláštní nervozitu. Třeba se za tím skrývá jakési tušení či přání, že nakonec se nějaké řešení najde. Možná, ale vtip je v tom, že nikdo neví, jaké bude.