Za nedlouhou dobu nás čekají oslavy Nového roku 2019, které jsou spojovány s novoročními předsevzetími a sliby. Obdobné sliby slýcháme od politiků, nikoliv však na počátku nového roku, nýbrž na počátku předvolebního boje.

Datování začátku a konce roku je snadné. Ale jak datovat počátek předvolebního boje? V tomto boji se nacházíme poslední roky nepřetržitě, tudíž nemá smysl stanovovat jeho začátek a konec. V roce 2017 byly volby do Poslanecké sněmovny, v roce 2018 volby prezidentské, krajské a senátní. Do roku 2026 nás čekají alespoň jednou za rok nějaké volby.

V čem je problém? Pokud v rámci novoročních slibů budeme v lednu jeden den sportovat a po zbytek roku nikoliv, tak si kondici nezlepšíme, ale patrně žádné výrazné zdravotní problémy nás v novém roce nečekají. Pro trvalé dopady našich novoročních předsevzetí však musíme v dodržování slibů vytrvat, protože pozitiva z toho plynoucí se obvykle neprojeví ihned, ale po (možná až příliš dlouhém) čase. Na druhé straně požitek z pohodlného sezení na pohovce místo lyžování na sjezdovce cítíme ihned, negativa v budoucnu.

V případě politických slibů je to obdobné. Dopady dobře míněných a realizovaných slibů nejsou většinou viditelné ihned, ale později, tedy v dalším volebním období či za několik desítek let. Pozitivní dopady slibů populistické povahy pocítíme obvykle rychleji, tedy před volbami, jejich negativa však až v dlouhém období a to už možná bude u moci někdo jiný.

Uveďme jeden příklad za všechny. V poslední době jsme slýchávali o snižujícím se podílu dluhu vládních institucí na HDP. Toto snížení nastalo z podstatné části díky vyššímu růstu HDP, a nikoliv vlivem razantního snížení nominální výše dluhu. Ke snížení přispěly také nižší úroky placené z dluhu. Bylo to mimo jiné kvůli extrémně nízkým úrokovým mírám, které tu nebudou stále, a rovněž díky velmi nízké průměrné době do splatnosti dluhu, na kterou upozorňoval Mezinárodní měnový fond ve své studii v roce 2017. Splatnost sice již narůstá, ale v době vyšších úrokových měr. Krátkodobě jsme tedy byli svědky nižších úrokových plateb, avšak z delšího pohledu se nejedná o vhodný krok. V dobách nízkých úrokových měr by bylo vhodnější volit dluhové cenné papíry s delší dobou do splatnosti, abychom snížili refinanční riziko plynoucí z krátkodobého zadlužení v době vyšších úrokových sazeb.

Dále bychom v obdobném duchu mohli hovořit o nízké investiční aktivitě vlády, chybějící dlouhodobé koncepci ve školství či zdravotnictví, problematice stárnutí populace (náklady na zdravotní péči a otázka financování důchodů), přílišné byrokracii (například získání stavebního povolení, jehož nepřiměřené protahování činí nabídku na realitním trhu velmi neflexibilní), nízké celkové produktivitě a podobně.

Co dodat na závěr? Ačkoliv neplnění osobních novoročních slibů má mnohdy v dlouhém období nepříjemné dopady na náš život, neplnění populistických slibů politiků by pozitivní dlouhodobé důsledky na ekonomiku mít mohlo. A naopak plnění těch dobrých slibů bychom všichni uvítali. Alespoň v dlouhém období.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist