Jak na udržitelné podnikání

Stále více českých firem se zabývá udržitelným podnikáním. Mimo jejich vlastní aktivitu na ně působí také tlak zvenčí. Napjatý trh práce, odběratelé, kteří vyžadují etické či ekologické zásady u svých dodavatelů, nebo nové zákony jsou hlavními faktory, které podnikatele "nutí" být odpovědnými. Podle odborníků jsou v udržitelnosti napřed velké, mezinárodní firmy, u středních a malých je toto podnikání ještě v začátcích. "Z neformálních diskusí ale vnímám, že malé a střední firmy necítí potřebu formálně pojmenovat směr, jakým se ubírají, jako udržitelné podnikání. Jejich společenská udržitelnost spočívá například v úzkém provázání s místní komunitou, přispívání k zaměstnanosti a ekonomické prosperitě regionu či cílené podpoře dobročinných projektů ve svém okolí," uvádí Radka Nedvědová, manažerka PwC Akademie.

Malé a střední firmy by ale měly nějakým způsobem komplexně zastřešit téma odpovědného podnikání a mít dlouhodobou strategii s konkrétními cíli a kroky, myslí si Pavlína Kalousová, šéfka platformy Byznys pro společnost, která se zabývá odpovědným podnikáním. Kromě toho, že se díky tomu firma odliší na trhu, může při udržitelném podnikání i ušetřit. "Například péče o zdraví zaměstnanců se podnikům vrací formou jejich produktivity, loajality a nižší absence," vysvětluje Nedvědová z PwC.

České společnosti mohou být udržitelnější díky tomu, že mají dlouhodobou strategii, jsou odpovědné a podle toho své podnikání vylepšují, jsou spravedlivé a jejich vedení aktivně řeší problémy. Oslovili jsme několik firem, které se zaměřují na prvky udržitelného podnikání, a zeptali se, proč to dělají a co jim to přináší.

Trh práce

Jedním z pilířů udržitelného a odpovědného podnikání je připravenost firem na demografické změny, vzdělávání zaměstnanců, nabídka pružné pracovní doby či zaměření na rovné příležitosti a diverzitu. "Úspěch firem přichází s různorodými a motivovanými zaměstnanci, kteří jsou loajální a chtějí pracovat pro svého zaměstnavatele. Podniky se učí zacházet s generacemi, ale hlavně zohledňovat individuální potřeby zaměstnanců," říká Pavlína Kalousová z platformy Byznys pro společnost.

Zaměření na rovné příležitosti a diverzitu firmám může pomoci při nesnadném hledání zaměstnanců. Najít lidi na technické pozice je těžké například pro strojní společnost Hennlich z Litoměřic, která vyrábí těsnění, důlní hydrauliku nebo armatury. "Nejsme typická výrobní firma, takže nároky na vzdělání a zkušenosti kandidátů máme vyšší, a proto je jejich vyhledávání složitější. Za poslední roky se naše pozice právě díky vstřícné prorodinné politice na trhu práce zlepšila," říká Martin Jonáš, mluvčí Hennlich.

Péči o zaměstnance má podnik, kde pracuje asi 250 lidí, propracovanou. Nabízí firemní školku, SOS linku, flexibilní úvazky nebo management mateřské a rodičovské dovolené. Například aby rodiče s malými dětmi nepřišli o kontakt s týmem, do kterého patří, zařizuje jim firma takzvaného patrona. Ten je prostředníkem mezi rodiči a podnikem a dodává jim informace o tom, co se ve společnosti děje. Do firmy se díky těmto opatřením vrací až 98 procent rodičů.

Právě návrat do zaměstnání po založení rodiny vnímají české podniky jako jedno z bolavých míst, na kterých musí zapracovat. "Velkou potřebu změn vnímají také v oblasti podpory zaměstnávání lidí s handicapem, flexibility práce nebo vyrovnanějšího zastoupení žen a mužů ve vedení," říká Kalousová. Platforma mimo jiné sleduje index diverzity mezi českými podniky. Zaměřuje se přitom na to, jak se firmy staví k řízení a nastavení diverzity, což jim umožňuje je zhodnotit a porovnat s ostatními. Chartu diverzity, kterou se podniky zavazují k rozmanitému a tolerantnímu pracovnímu prostředí, v Česku zatím podepsalo 50 firem. Většinou to jsou pobočky nebo dceřiné společnosti zahraničních firem, jež tyto záležitosti řeší i globálně. Evropskou Chartu diverzity, jíž je česká charta součástí, podepsalo více než sedm tisíc podniků.

Přístup k diverzitě a rovným příležitostem se ale mezi českými podniky podle Kalousové postupně mění. Nejen kvůli tomu, že je tlačí trh práce. Firmy zjišťují, že díky tomu mohou být výkonnější, efektivnější a inovativnější. "Již 83 procent evropských podniků přiznává, že diverzita má pozitivní vliv na byznys. Rozmanité pracovní prostředí umožňuje firmám integrovat talenty napříč věkem, pohlavím, rasou či národností. Faktor motivovaných, zapojených a opečovávaných zaměstnanců dlouhodobě rozhoduje, zda společnost ekonomicky uspěje, či nikoliv," uvádí Kalousová s tím, že zároveň 79 procent Evropanů chce, aby firmy diverzitu na pracovišti podporovaly.

Firma Hennlich se k rovným příležitostem a diverzitě hlásí proto, že si zakládá na férovosti k zákazníkům, dodavatelům i zaměstnancům. Podle mluvčího Jonáše to společnosti přináší nižší míru fluktuace, zlepšuje atmosféru v podniku nebo umožňuje lepší plánování v týmech. Do této oblasti podnik investuje až dva miliony korun ročně. Za svou strategii společenské odpovědnosti letos získal titul TOP Odpovědná firma pro střední a malé firmy, který udílí Byznys pro společnost.

V českém prostředí však i přes postupnou změnu přetrvávají bariéry a stereotypní uvažování vůči různým skupinám zaměstnanců. Například vůči ženám či lidem starším 50 let. Podle Kalousové je to proto, že je pracovní trh málo flexibilní a ve společnosti jsou viditelné dlouhodobé předsudky, které přiživují i média a politici. Jako příklad uvádí zmiňovaný návrat z rodičovské dovolené. "Více než polovina žen se setkala s předsudky týkajícími se skloubení role matky a profesního života, a to jak u zaměstnavatele, tak i u rodiny," popisuje Kalousová. Nejčastěji je ženám "vyčítáno", že by měly být na rodičovské co nejdéle, aby byly dobré matky, nebo že musí svou kariéru upozadit kvůli rodině. Zaměstnavatelé pak ženám tvrdí, že jsou "problémové a mají pořád nemocné děti".

Charta diverzity

Podle průzkumu, který si Byznys pro společnost nechal udělat, by se však tyto předsudky daly odstranit. "Téměř 80 procent dotazovaných žen se shodlo, že faktorem, který usnadňuje hladký návrat do zaměstnání, je flexibilní pracovní doba. Za druhý nejdůležitější faktor je považována možnost pracovat plně či částečně z domova, dále zkrácená pracovní doba a možnost umístění dětí do firemních školek," říká Kalousová. V podniku Hennlich využívá flexibilní úvazky 12 procent zaměstnanců, což je několik desítek lidí. "Firmě to jednoznačně přináší úsporu nákladů například na zaškolování, zůstávají nám také kvalifikovaní lidé a určitě má toto opatření vliv na větší loajalitu zaměstnanců," uvádí mluvčí Jonáš.

"Pro úspěch diverzity ve firmě je důležité, aby byly stanoveny cíle nejen pro celkové nastavení, ale také pro jednotlivé oblasti personálního řízení," dodává Kalousová. Začít se začleňováním diverzity a rovných příležitostí do své strategie se dá například přihlášením k těmto hodnotám v interním dokumentu. Při náboru lidí je podle Kalousové potřeba dívat se na kandidáty bez předsudků, vytvořit pracovníkům podmínky a prostředí, které respektují jejich potřeby a situaci, nebo zohledňovat jejich specifika při výběru benefitů a rozvoji kariéry.

Udržitelná výroba a spotřeba

Společnosti, které chtějí podnikat odpovědně, by měly také stavět na udržitelné výrobě a spotřebě. Zaměřit se mohou na inovace, spolupráci s podniky z dalších odvětví nebo se mohou zapojit do oběhového hospodářství. "Zdroje jsou dražší a jsou složitěji dostupné a zpracovatelné, proto by se měly využívat efektivně. Například takzvaná cirkulární ekonomika, kde přírodní zdroje obíhají a neztrácejí se, je cesta, která se vyplácí firmám i společnosti," popisuje Kalousová z Byznysu pro společnost.

Cirkulární ekonomice se věnuje například společnost Via Alta, která se zabývá průmyslovou ekologií a technologií odpadů. Loni firma z Třebíče zavedla novou linku, díky které dokáže z plastového odpadu, jako jsou například PET lahve, udělat pojicí mate­riál pro polymerní beton. Z toho se dá vyrobit dlažba nebo obrubníky. "Zpracováváme těžko uplatnitelné výstupy z dotřiďování separovaného sběru plastů z komunální sféry. Vedle toho nám pravidelně dodávají své odpadní plasty i různé průmyslové podniky," uvádí Jakub John, šéf firmy Via Alta. Do linky společnost investovala asi deset milionů korun. Za rok jejího fungování podnik vyrobil stovky tun tohoto pojiva a v příštím roce plánuje navýšení kapacity na dvojnásobek.

Via Alta vsadila na práci s odpadem, který většinou výrobci už nedokážou využít. "Naše doba je charakteristická produkcí rychloobrátkového, jednorázového zboží, které se dále nerecykluje. Roste tak problém s velkým množstvím odpadu, který dnes do velké míry skončí na skládkách. Zavedení principů cirkulární ekonomiky zajišťuje firmám lepší soběstačnost v oblasti zdrojů, což se v dnešním světě stává zásadní výhodou," uvádí Soňa Jonášová, šéfka Institutu cirkulární ekonomiky, proč by měly firmy více přemýšlet nad tím, jak pracovat s odpadem.

Mezi zmíněné principy patří nejen zapojování odpadů zpět do oběhu, ale také efektivní využívání zdrojů nebo využití obnovitelných zdrojů. Firmy tím mohou také ušetřit. Podle americké poradenské společnosti McKinsey & Company by Evropská unie mohla díky oběhovému hospodářství uspořit do roku 2030 téměř dva biliony eur ročně.

I v udržitelné výrobě firem je patrný tlak zvenčí. Například mezinárodní koncerny u svých dodavatelů vyžadují plnění ekologických a etických závazků. Velký vliv má také poptávka koncových spotřebitelů. Podle průzkumu Ipsos CSR Reputation Research z roku 2017 více než polovina zákazníků při nákupu posuzuje odpovědnost podniku, od kterého chtějí nakoupit. V neposlední řadě řeší udržitelnost i Evropská unie a stát. V dubnu letošního roku Evropský parlament schválil soubor zákonů o cirkulární ekonomice. "Materiály, živiny, voda a další zdroje budou muset v systému kolovat v co nejvyšší kvalitě po co nejdelší dobu. Firmy tak musí začít hledat příležitosti pro opětovné využívání vody, materiálů a energie v rámci vlastních podniků či větších průmyslových celků," uvádí Jonášová z Institutu cirkulární ekonomiky. K plánu na vytvoření strategie pro Česko se letos v květnu zavázalo i ministerstvo životního prostředí, jež by strategii mělo mít hotovou za dva roky.

Na udržitelnou spotřebu se zaměřila třeba brněnská podnikatelka Kateřina Říhová, která vyrábí oblečení pod značkou Reparáda. Šaty, trička, sukně či spodní prádlo šijí pro malou firmu švadleny z Brna a okolí. Zodpovědná produkce pro Říhovou znamená také nevyrábět mnoho věcí na sklad, ale pečlivě plánovat a počítat s tím, že všechny materiály chce využít do posledního kousku, takže nevzniká zbytečný odpad. Oděvy se šijí převážně z bambusové viskózy a bavlny. "Bambus si necháváme vyrábět v jedné místní rodinné pletárně, jeho barvení probíhá také v Česku. Líbí se nám, že můžeme podporovat místní, a navíc rodinný podnik," popisuje Říhová, jež Reparádu založila v roce 2013.

A zjistila, že o udržitelné oblečení je v Česku zájem. Loni měla firma obrat 2,5 milionu korun, letos počítá s dvojnásobkem. "O udržitelné módě se víc mluví a lidé se začínají vracet ke kvalitě. Možná jsou už unavení z rychlosti a pomíjivosti, do určité míry je to ale i póza. Občas mi přijde, že někteří lidé chtějí mít oblečení lokální značky, protože je moderní se s ním vyfotit na Instagramu, ale už nechápou, že k tomu všemu musí přistupovat jinak," myslí si Říhová.

S udržitelnou výrobou by firmy měly začít podle Nedvědové z PwC tím, že se podívají na to, jaké mají dopady na společnost a životní prostředí. "Například lépe zorganizovaná distribuce ušetří najeté kilometry, spotřebované pohonné hmoty, emise do ovzduší i finanční prostředky," uvádí. Podle europoslankyně Martiny Dlabajové, která se udržitelným podnikáním zabývá, se dá začít od malých věcí. "V každé firmě mohou zvážit, jestli skutečně musí tisknout vše na papír, nebo si vystačí s digitální verzí," míní.

V rámci udržitelné výroby mohou české podniky využít také dotace. Například z dotačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který je zaměřený na úsporu energie. "Může se jednat o zateplování provozoven, výměnu oken nebo staré nehospodárné výrobní technologie za novou či pořízení účinného vytápění," říká Petr Novotný z poradenské společnosti Renards dotační.

Upozorňuje také na program Nízkouhlíkové technologie, skrze nějž podnikatelé mohou získat dotaci na nákup elektromobilů a nabíjecích stanic pro vlastní využití. Program nabízí i podporu zavádění inovativních technologií při získávání či využití druhotných surovin. "Myslím, že podpora ze strany státu − ať finanční, či pomoc a návody na vytvoření vhodných strategií − je pro naše firmy velmi důležitá," doplňuje europoslankyně Dlabajová.