Zpráva České inspekce životního prostředí o kůrovcové kalamitě na severu Moravy ze selhání viní pouze státní podnik Lesy ČR. Protokol z kontroly, který získaly Hospodářské noviny, je k firmě a jejímu přístupu vůči pohromě mimořádně kritický. Jenže inspektoři na sklonku loňského roku kontrolovali výhradně kroky největšího lesního hospodáře v zemi. Podrobit kritice například politiky či další lesnické instituce nemohli. Mnozí experti ze státního podniku i mimo něj však upozorňují, že viníků současného stavu, kdy na lesích vznikají každý rok mnohamiliardové škody, je podstatně více. Patří mezi ně politici, zejména ministerstvo zemědělství, další lesnické instituce i velká část odborné veřejnosti.
Jednou z nejpodstatnějších výtek, které lze v textu číst, je, že drtivou většinu kůrovcem zasažených smrků kácely externí těžební firmy, které zakázky získaly prostřednictvím zdlouhavého procesu soutěží a dražeb. Inspektoři Lesům ČR vytýkají neexistenci alespoň jednoho kalamitního střediska přímo na severní Moravě, kde by podnik pružně využil vlastní síly a techniku. Výsledek této situace? Než stačili těžaři napadený kmen pokácet a odvézt z lesa, byl už drobný brouk často zavrtaný pod kůrou dalšího ze smrků v blízkém okolí.
Převážně zevnitř Lesů ČR však nyní zaznívá, že podnik měl minimálně od roku 2016 snahu nevyhovující systém změnit. "Volali jsme po revizi modelu, jenže bez výsledku. Takzvaná Dřevěná kniha (vznikla v roce 2011 za ministra zemědělství Ivana Fuksy − pozn. red.) je stále platná a právě ona nám nařizovala zadávat těžby, včetně kalamitních, externím firmám. Stačilo prohlášení vlády či ministerstva zemědělství, že se od pro tak rozsáhlou kalamitu nevyhovujícího modelu ustupuje, ale nic takového se nestalo," řekl Tomáš Pospíšil, který vedl Lesy ČR jako pověřený ředitel několik měsíců po letos v květnu odvolaném bývalém generálním řediteli Danielu Szórádovi.
◼ V květnu letošního roku tehdejší ministr Jiří Milek kvůli kritickému stavu v lesích odvolal generálního ředitele firmy Daniela Szóráda a vyhlásil výběrové řízení na jeho pozici.
◼ Zvítězil v něm ředitel Vojenských lesů Josef Vojáček, o němž se spekulovalo, že se stane novým ředitelem, ještě za Szórádova působení, protože
se o něm několikrát pochvalně vyjádřil premiér Andrej Babiš.
◼ Po Vojáčkově nástupu Lesy ČR opustili čtyři členové bývalého managementu: bývalý pověřený ředitel Tomáš Pospíšil i jeho další tři kolegové – obchodní ředitel Radovan Srba, správní ředitel Igor Kalix a ekonomický ředitel Karel Buchta. Novým ředitelem lesního a vodního hospodářství státního podniku je od 5. listopadu Pavel Indra, ekonomickým Daniel Vlkanova, obchodním Karol Vinš a správním
Pavel Krpata.
"I kalamitní středisko jsme v roce 2016 chtěli zřídit, ale nakonec po zásahu ministerstva zemědělství nevzniklo. Nikdo nechtěl bourat existující obchodní model. Nebyla to ale vina jen tehdejšího ministra Jurečky, byl to konsenzus většiny lesnického sektoru, který byl pod tlakem lobby těžařských firem," dodal Pospíšil, který už dnes u Lesů ČR nepracuje.
Pod vlivem lobby byl podle řady kritiků i bývalý ředitel Szórád, jehož bratr Luděk je prokuristou a ředitelem lesní výroby velké těžební společnosti Kloboucká lesní. Faktem je, že Szórád proti systému nikdy veřejně nevystoupil. Nebyl však jediný. Hlasitě se proti diktátu nefunkčního modelu nepostavil nikdo z vedení firmy. Že ale Szórád skutečně chtěl vybudovat speciální kalamitní závod, kde by Lesy ČR využívaly více vlastních lidí a techniky, potvrdil i šéf odborů podniku Zbyněk Nečas. "Jednali jsme o tom s vedením několikrát. Nakonec k tomu ale nebyla politická vůle. Jednak byl nedostatek lidí, jednak majitelé těžebních firem vyvinuli silný protitlak, narušilo by to jejich podnikání," vzpomíná Nečas.
Model, který si na ministrovi zemědělství Ivanu Fuksovi z ODS vylobbovaly velké těžařské firmy v roce 2011 a následující ministři jej nechali běžet, proto i v době největšího rozpuku kalamity pokračoval. Řadoví lesníci, zejména z podhůří Jeseníků, byli stále bezradnější. Zabránit tomu, aby jejich stromy a časem i celá polesí den po dni odumíraly, nedokázali. "Nikdo nevěděl, jak z toho při dodržení všech předpisů a předepsaných postupů ven. Pomáhali jsme si sami, jak se dalo, zvali si odborníky, výzkumníky, dokazovali, že to lze jinak a lépe. Prosadili jsme více techniků na revíru, nutnost výpomoci odjinud. Boje s externími těžebními firmami byly na život a na smrt," napsal HN lesník z oblasti, který u Lesů ČR stále pracuje a přál si zachovat anonymitu.
"Obyčejným lesníkům skutečně nejde nic vyčítat, ti udělali maximum. Horší byl řídicí článek, tedy generální ředitelství, a ministerstvo zemědělství také opravdu moc nepomohlo," řekl děkan Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně Libor Jankovský, který zdůraznil ztíženou pozici lidí v terénu.
"Ve chvíli, kdy se v lese objeví kůrovec, musí lesník okamžitě reagovat. Těžko ale tím, že vypíše výběrové řízení a začne se domlouvat s dodavatelem. Každý den prodlení je velká ztráta," dodal děkan.
Co se dočtete dál
- V článku se dále dočtete:
- Jak se dnes hájí bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka.
- O selhání lesních teoretiků a expertů.
- Kolik let uplynulo od varování českých vědců, kteří současnou kalamitu předpovídali?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
