Po desetiletích nečinnosti se začíná rýsovat návrat člověka na Měsíc. NASA už má plány, spolupracuje na nich i s Evropou

Věta astronauta Neila Armstronga o malém kroku pro člověka a velkém pro lidstvo se zapsala do historie. Sám ovšem nemohl tušit, jak dlouho budou pozemšťané s pokračováním v jeho šlépějích otálet. Tento týden uplynulo šestačtyřicet let od chvíle, kdy se člověk po měsíčním povrchu procházel naposledy.

Nyní, byť stále ještě opatrnými kroky, se sny o návratu na Měsíc a o jeho osídlení začínají přibližovat.

Roboti, kteří jsou v současnosti jedinými obyvateli vesmírného souputníka Země, se brzké invaze pozemšťanů zatím obávat nemusí. Lidé se k místu měsíčního pobytu Armstronga a dalších jedenácti astronautů dostanou nejdříve v roce 2025. K vlastnímu výsadku na Měsíc by mohlo dojít až poté.

Nebude to jednoduché, kromě jiného bude nutné sestrojit rakety, které je dokážou k Měsíci a na něj vyvézt. Jednou z důležitých iniciativ byl v tomto směru program americké vesmírné agentury NASA nazývaný Constellation, z doby prezidentství George W. Bushe. Jeho nástupce Barack Obama však projekt kvůli vysokým nákladům zrušil. V kombinaci se zrušením programu vesmírných letů pomocí raketoplánů Space Shuttle před sedmi lety došlo ke zpomalení příprav nových pilotovaných letů pod americkou vlajkou, včetně cesty na lunu.

Cesta zpět na Měsíc

Dalších 7
fotografií

Peníze pro cestu na Měsíc

V poslední době se ale věci začínají hýbat. NASA získala peníze na to, aby během příští dekády na oběžnou dráhu kolem Měsíce vypustila stanici s výmluvným názvem Gateway (Brána). Sloužit má jako velitelský modul podporující základny, astronauty a roboty na povrchu Měsíce. Obývaná bude nárazově po dobu jednoho až tří měsíců. Díky svému umístění umožní zajistit komunikaci s tou stranou Měsíce, která je od Země vždy odvrácená, a zlepšit spojení s oběma lunárními póly. To je nyní složité. "Dosáhli jsme velkého posunu v tom, aby se Amerika vrátila na povrch Měsíce," prohlásil minulý měsíc šéf NASA Jim Bridenstine.

Podstatná změna oproti měsíčním misím amerických raket Apollo v letech 1969 až 1972 spočívá v tom, že na nich NASA navzdory patriotické rétorice nepracuje sama. Zaměřuje se na koordinaci práce jiných vesmírných agentur − včetně evropské organizace ESA − a soukromých firem. Američané už zadali do výroby servisní modul, který má sloužit pro výrobu elektřiny a pohon celé stanice.