Nástroje vyvinuté pro vesmírné účely využíváme běžně v každodenním životě

Vesmírný průmysl má v Česku velký potenciál. Aktuálně se na něj zaměřuje asi 150 tuzemských firem a institucí, které například dodávají materiály a komponenty pro stavbu družic, vyrábějí subsystémy pro satelity nebo se podílí na konstrukci dílčích modulů kosmických observatoří. Do budoucna by ale mohly dál růst a rozšiřovat svůj záběr.

„České firmy se začaly kosmickému průmyslu věnovat až po vstupu do Evropské vesmírné agentury (ESA) v roce 2008 a za tu dobu dostaly Česko do pozice plnohodnotného člena, který spolupracuje i na těch nejambicióznějších projektech,“ hodnotí dosavadní vývoj sektoru v rámci debaty Hospodářských novin společník ve firmě 5M Richard Pavlica, který je zároveň prezidentem České vesmírné aliance. Postavení Česka podle něj odpovídá velikosti země: není tím, kdo vede největší vesmírné mise, ale podílí se na všech důležitých projektech.

To, že jsou české firmy v tomto odvětví poměrně mladé, jim umožňuje být flexibilní, což je podle Pavlici za současných podmínek na trhu velkou výhodou. „Světový vesmírný průmysl teď prochází bouřlivými změnami. Vývoj ve Spojených státech posouvá celý sektor z institucionální úrovně na soukromou rovinu. Velké firmy na Západě na to nestíhají reagovat, a v důsledku toho ztrácí konkurenceschopnost,“ představuje aktuální situaci Pavlica.

Zmíněný trend nutí evropské firmy zlevňovat a rychle hledat multifunkční alternativy tradičních, zpravidla velmi nákladných technologií. Namísto jednoho velkého satelitu se například do vesmíru vypouští několik menších a levnějších satelitů, které jeho funkci nahradí. Pro české firmy, jež si ještě nevytvořily rigidní struktury, je to příležitost přizpůsobit se pružně přicházejícím změnám a získat atraktivní zakázky.

Hledání života ve vesmíru

Velkým úspěchem českých firem je například zapojení do vesmírného projektu PLATO, v rámci kterého chce ESA příští rok vyslat na oběžnou dráhu sondu hledající v dalekém vesmíru planety podobné Zemi. Servisní modul, který tvoří základní strukturu této družice, byl vyroben v Brně firmou S.A.B. Aerospace. „Tato struktura musí odolat velkému mechanickému a teplotnímu zatížení. Zkompletovali jsme ji v našem týmu a na konci roku 2023 jsme ji odeslali na jih Francie, kde na ni instalují 26 speciálních kamer. Ty budou pak v okolí hvězd vyhledávat planety, na nichž je voda, a tím pádem by tam mohl být i život,“ popisuje projekt generální ředitel společnosti S.A.B. Aerospace Tomáš Moravec.

Budoucnost českého vesmírného průmyslu vidí ve specializaci a také ve spojení s rozvíjejícím se obranným průmyslem. „Technologie používané ve vojenském sektoru se obvykle časem dostanou do běžného života,“ připomíná Moravec. Tímto propojením tedy vzniká i prostor pro komerční využití a financování vývoje vesmírných technologií.

Supernovy ničily život na Zemi. Vědci spočítali, kolikrát k tomu došlo i jestli jsme v blízké budoucnosti v bezpečí

28. 3. 2025 ▪ 2 min. čtení

Nový hrdina ve skafandru

V každodenním životě už ostatně různé nástroje vyvinuté původně pro vesmírné účely používáme. Jsou to například bateriové vysavače, které byly vyrobeny pro odsávání odpadu z kosmické stanice, paměťová pěna v matracích, která vznikla jako podložka pro astronauty, nebo navigace, pomocí níž se dnes orientujeme na silnicích. Dalším příkladem je přesná synchronizace času. Ta hraje důležitou roli v bankovnictví nebo v oblasti počítačových her, kde o úspěchu hráče rozhodují mikrosekundy. I tato metoda byla původně vytvořená pro vesmír.

Propojení vesmírných technologií s dalšími obory otevírá stále větší možnosti jejich komerčního využití a přináší příležitosti pro vznik a rozvoj firem v tomto odvětví. S tím souvisí také rostoucí poptávka po odbornících. Brněnské VUT proto před třemi lety otevřelo nový studijní program Space Applications a podle jeho garanta Tomáše Götthanse by ve vesmírném průmyslu našli uplatnění i absolventi dalších souvisejících oborů.

„Určitě by bylo potřeba vesmírné studijní programy rozšířit. Využití by našli například specialisté na zpracování satelitních snímků nebo v oblasti astrofyziky,“ říká v debatě Götthans. V současné době v Česku existuje kromě tohoto studijního programu jen jeden podobný obor, a to letectví a kosmonautika na ČVUT v Praze.

Nadchnout mladé lidi pro vesmír je podle expertů potřeba už nejen na středních, ale dokonce na základních školách. K tomu směřuje i projekt „Česká cesta do vesmíru“, který zaštiťuje ministerstvo dopravy a jeho cílem je podněcovat v dětech zájem o témata spojená s kosmonautikou. Vláda se tím snaží získat mladou generaci pro svět vesmírných technologií a podpořit v Česku průmysl s velkou přidanou hodnotou.

Nahrává tomu i úspěch českého pilota Aleše Svobody, který se v roce 2022 stal členem záložního týmu astronautů ESA. Zástupci vesmírných průmyslových firem věří, že první astronaut samostatné České republiky by se mohl stát pro mladou generaci podobnou ikonou, jakou byl svého času Vladimír Remek.

I pro současné studenty nového oboru na VUT je vesmír vášní, které se věnují nad rámec svého studia. „Založili jsme studentský klub, kde studenti vyrábějí dva satelity nebo střílí rakety, což je velmi baví. Někteří spolupracují i na projektech a stážích v ESA a prodlužují si studium, aby tyto projekty mohli dokončit,“ popisuje přesah studia Götthans.

Spolupráce s akademickým sektorem, ale také se státem je pro firmy působící ve vesmírném průmyslu klíčová. Kromě financí totiž potřebují infrastrukturu, kvalifikované lidi a podporu na mezinárodní úrovni.

Partnery debaty jsou VUT, S.A.B. Aerospace, 5M.