Peníze z rozpočtu budou, ale pomohou?

Rozpočet by byl dobrý jen za předpokladu, že by byl příští rok konec světa, prohlásil exministr financí Miroslav Kalousek o státním rozpočtu na příští rok. Shoduje se s ekonomy, kteří tvrdí, že růst výdajů je neudržitelný. A pokud bude pokračovat stejným tempem, bude Česko podle Národní rozpočtové rady v roce 2068 zadlužené dvakrát více než Řecko.

Rozpočet − co se týká výdajů − opravdu kapku připomíná výbuch supernovy. Víc dostanou důchodci, učitelé, zaměstnanci státu, víc půjde na vědu, výzkum, sociální i asociální bydlení, prostě na všechno, co se postupem času zhoršilo. A peníze z rozpočtu to mají napravit a změnit. Jenže: školství je v čím dál horším stavu a podle učitelů jsou současní žáci vysokých škol kdesi na úrovni dřívějších středoškoláků. Změní tento stav víc peněz z rozpočtu, když se mimo jiné ani odborníci nedokážou shodnout na tom, co se vlastně má ve školách učit?

Rozpočet také počítá s rychlým růstem penzí, což je sice zodpovědné k současným důchodcům, nikoliv ovšem k těm budoucím. Jenže podle zprávy OECD Pensions at a Glance 2017 má Česká republika už teď deváté nejnižší penze v poměru k příjmům ze všech zemí OECD. K tomu přičtěme, že ani české platy ve srovnání s životními náklady nejsou zázračné. Česko navíc zažívá jeden z nejrychlejších růstů cen nemovitostí na světě.

Takže pokud jsou nyní důchodci schopni s mizerným důchodem z mizerných platů přežít, na co se mají připravit ti budoucí, kteří podle prognóz bez pořádné reformy důchod asi nikdy neuvidí? Sociální bydlení pak stát nezvládá vůbec, i když má peněz dost. Namísto utopených stovek miliard by pomohly lepší zákony, ovšem to nevypadá tak efektně. To samé platí pro boj s chudobou obecně.