Před šesti dny ukončená konference v Katovicích přinesla ve vyjednávání o globálním oteplování významný posun. Téměř 200 států se zde dohodlo na pravidlech nezbytných k tomu, aby mohla v roce 2020 začít platit pařížská klimatická dohoda.
Ne každý však odjížděl z Polska spokojený − ekologická sdružení a ostrovní státy marně volaly po větším snižování emisí, aby se Země neoteplila v průměru více než o 2 °C oproti době masivního nástupu průmyslu ve 2. polovině 19. století. Rozvojové státy zase chtěly vědět, s kolika penězi mohou počítat a jak se budou tyto sumy v čase zvyšovat.
Vyspělé země se už dříve zavázaly k tomu, že chudé státy obdrží v období 2020 až 2025 každoročně na boj s globálním oteplováním alespoň 100 miliard dolarů. O 30 miliard více, než se vybralo v roce 2016, ze kdy jsou poslední údaje. Debata o tom, kolik budou rozvojové státy dostávat po roce 2025, se odsunula na později.
Rozvojové země, mezi které stále patří i Čína, nejsou spokojené. "Chceme vědět, zda vyspělé státy dodržují své závazky. Některé státy stále nezaplatily. Důrazně žádáme, aby vyrovnaly své dluhy," řekl v průběhu jednání listu Guardian čínský diplomat Sie Čen-chua.
Co se dočtete dál
- Jak by mohly v boji proti oteplování planety pomoci emisní povolenky?
- Jak mohou v boji proti změnám klimatu pomoci mezinárodní organizace jako Světová banka?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
