Akcie SoftBank vstoupily na burzu. Po rekordním úpisu zamířily prudce dolů

Tokijská burza cenných papírů má za sebou jednu z nejvýznamnějších událostí letošního roku. Na hlavním trhu se ve středu začalo po předchozím rekordním primárním úpisu (IPO) obchodovat s akciemi třetího největšího japonského mobilního operátora SoftBank Corp.

Telekomunikační společnost byla až dosud stoprocentně vlastněna investičním konglomerátem SoftBank Group, který je po celém světě přímo či prostřednictvím svého fondu investorem v řadě technologických firem, včetně největší světové alternativní taxislužby Uber.

Získané peníze použije "matka" na další investiční projekty, například i v oblasti virtuální reality.

Největší IPO hned po Alibabovi

První obchodní den však nebyl pro SoftBank Corp. zcela úspěšný, když v jeho průběhu klesla cena akcií na 1282 jenů, tedy téměř o patnáct procent v porovnání s upisovacím kurzem, který činil 1500 jenů. Závěrečný kurz ocenil firmu na 6,1 bilionu jenů (zhruba 1,2 bi­lionu korun).

"V této chvíli není nikdo z těch, co akcie nakoupili v rámci úpisu, v zisku. To se může podepsat na náladě investorů," řekl zpravodajskému serveru Nikkei Asian Review investiční stratég společnosti Kabu.com Securities Tatsunori Kawai.

Samotný primární úpis, v kterém SoftBank Group prodávala svůj zhruba 37procentní podíl v telekomunikační společnosti, ale byl úspěšný, když vynesl 2,6 bilionu jenů, v přepočtu 23 miliard dolarů či 523 miliard korun. Šlo tak o historicky největší japonské IPO a rovněž celosvětově druhé největší v historii hned po prodeji akcií čínského Alibaby na newyorské burze v roce 2014.

Z devadesáti procent akcie upsali drobní investoři, které i přes letošní výkyvy a propady na akciových trzích zlákala k nákupu vidina budoucích dividend. Mobilní operátor slibuje vyplácet svým akcionářům okolo 85 procent svého čistého zisku, což by znamenalo zhruba pětiprocentní dividendový výnos.

Na druhou stranu, peníze získané z dividendy mohou investoři naopak ztratit poklesem ceny akcií, což ukázal již první obchodní den. Podle analytiků za propadem stály mimo jiné obavy z dalšího vývoje japonského telekomunikačního trhu. Tamní vláda tlačí na operátory, aby zvýšení spotřební daně naplánované na příští rok kompenzovali zákazníkům snížením koncových cen. To by mělo negativní dopad na zisky.

Problémem pro SoftBank také je, že největším dodavatelem technologií pro její mobilní síť je čínská společnost Huawei. Ta se v poslední době dostala do hledáčku vlád po celém světě (včetně české) kvůli podezřením, že napomáhá čínské vládě v kybernetické špionáži. Pravděpodobná výměna zařízení bude pro SoftBank Corp. znamenat značné dodatečné náklady.

Peníze na další expanzi

Na rozdíl od drobných investorů však může být jeden člověk spokojen, a to Japonec korejského původu Masajoši Son, zakladatel koncernu SoftBank. Peníze, které IPO vyneslo, chce použít na další rozšíření impéria.

SoftBank Group je například největším akcionářem zmíněné taxislužby Uber a čínského technologického giganta Alibaby, drží také podíl v rostoucí americké firmě WeWork, která podniká v oblasti sdílených kanceláří. V USA drží i většinový podíl v mobilním operátorovi Sprint. Ten se v příštím roce spojí s konkurentem T-Mobile US.

V roce 2016 SoftBank koupila za 31 miliard dolarů britskou společnost ARM Holdings, která vyvíjí čipy pro mobily a mobilní telefony a její technologie využívají firmy jako Apple, Samsung či Huawei.

SoftBank Group investuje také skrze Vision Fund. Peníze do něj vložili i další partneři, včetně Saúdské Arábie, Applu, Qualcommu či Foxconnu. Na investice fond vybral 100 miliard dolarů.