Unie jde blíž k lidem: Letošní evropské volby rozhodnou o směřování Evropy. Europarlament proto rozjel nevídanou kampaň

Letošní volby do europarlamentu budou podle mnohých politiků i komentátorů referendem o budoucím směřování Evropské unie. Například francouzský prezident Emmanuel Macron pět měsíců před květnovým hlasováním hrozí možným posilováním nacionalismu a dopady klimatických změn a zdůrazňuje hodnoty liberálního evropanství. Jeho nejhlasitější oponent, italský vicepremiér Matteo Salvini z populistické vládní strany Liga severu, naopak doufá v porážku Evropy "elit, bank, peněz a imigrace".

Euroskeptickým stranám a hlasům se daří v celé řadě evropských států, obavy proto neskrývají ani zástupci europarlamentu. "V těchto volbách nejde jenom o to, kdo zasedne v parlamentu nebo kdo bude šéfem komise," je přesvědčený ředitel odboru komunikace a tiskový mluvčí parlamentu Jaume Duch Guillot. "Rozhodovat se v nich bude o budoucnosti celé EU, mezi tím, jestli chceme více, nebo méně integrace," říká v rozhovoru pro HN.

Parlament proto mění taktiku, jak s voliči v jednotlivých evropských zemích před klíčovým hlasováním komunikovat a přesvědčit je, aby se ho zúčastnili. Eurovolby totiž zajímají stále méně lidí. Zatímco v těch prvních v roce 1979 hlasovalo 62 procent oprávněných voličů, v posledních volbách před pěti lety to bylo asi 42 procent. V Česku dosáhla v roce 2014 rekordně nízká účast jen 18 procent.

Unie jde blíž k lidem

"Stále spoléháme především na média, tentokrát se ale navíc chceme zaměřit přímo na jednotlivce," popisuje Duch Guillot. Pomoct motivovat voliče má webová stránka Tentokrát budu volit (This Time I Am Voting). Na ní se může kdokoliv zaregistrovat a veřejně deklarovat, že v květnu k volbám přijde. A zároveň se pokusit k témuž kroku přesvědčit i lidi ze svého okolí. "Cílem je oslovit občany prostřednictvím jiných občanů, kteří začnou o důležitosti voleb mluvit ve svém nejbližším okruhu: s přáteli, rodinou nebo kolegy," doufá Duch Guillot.

Česká blbá nálada

Parlament lidi nijak nenavádí, jak mají volit. Stránku tedy mohou využít i odpůrci EU. Je ale zřejmé, že podobná kampaň může zaujmout hlavně ty, kteří unii považují za dobrou věc. A stejně tak se dá čekat, že se zapojí hlavně mladí lidé. Na stránce Tentokrát budu volit se v celé unii zaregistrovalo do poloviny prosince bezmála 112 tisíc lidí, z toho zhruba 1600 v Česku.

Patří k nim například Tereza Klimešová, dvaadvacetiletá studentka Vysoké školy ekonomické. "Lidé by si měli uvědomit, že EU jsme i my," vysvětluje, proč se do kampaně zapojila. "Nejdůležitější je podle mě to, aby se v Česku změnila nálada vůči unii."

Klimešová chce o Evropské unii debatovat se svými přáteli nebo členy rodiny. "Byla bych ráda, kdyby o tom přemýšleli. Když slyším, že EU je zlo, snažím se je přesvědčit o opaku," říká. S názorem, že Brusel Česku neustále něco diktuje, se prý setkává docela často. Ještě běžnější je ale apatie. "Lidi to vůbec nezajímá," krčí rameny. S několika spolužáky teď pro ostatní studenty VŠE chystá kvíz o fungování unie.

Podobnou zkušenost má i další účastník projektu Tentokrát budu volit, devatenáctiletý gymnazista Adam Trunečka. "Štve mě přístup nás Čechů − stěžujeme si na to, co unie dělá, ale když máme možnost jít k volbám a svým hlasem něco ovlivnit, tak toho nevyužijeme."

Trunečka ve svém okolí pozoruje, jak jsou lidé náchylní věřit prakticky jakýmkoliv dezinformacím, které si přečtou na internetu. Ještě běžnější je ale podle něj nedostatek informací. Student není nadšený ze všeho, co se v Evropské unii děje, ale fakt, že převažují pozitiva, je podle něj nezpochybnitelný. "Chci o tom mluvit se spolužáky a lidmi ze svého okolí. Spousta lidí je podle mě proevropských, jen o tom kvůli nezájmu a nedostatku informací ani sami nevědí."