Střed Evropy Martina Ehla: O smyslu letošních výročí

Hodně zajímavých kulatých výročí se sešlo v roce 2019. Některá považujeme za méně, jiná za více důležitá. Připomínka oběti Jana Palacha byla jen začátkem toho, že se letos asi budeme častěji než jindy zamýšlet nad významem historických událostí pro současnost i budoucnost. Pro ty, kteří by se v tom třeba cítili poněkud ztraceni, nabízíme připomínku vybraných dat a stručný návod, jak k nim přistoupit a co vlastně dnes znamenají.

23. 1. − 300 let: Lichtenštejnské knížectví oslavuje svoje založení, i když i dnešní představitelé rodu tvrdí, že jejich srdce patří spíš sídlům, která jim v roce 1945 sebralo Československo. Lichtenštejnové i proto zcela nesentimentálně loni český stát zažalovali o navrácení majetku, protože jejich zdvořilé žádosti o řešení situace se nesetkaly s odezvou. Není pravděpodobné, že by letos české soudy se zpracováním žalob nějak pospíchaly.

6. 2. − 30 let: Začal kulatý stůl v Polsku, tedy jednání mezi tehdejší komunistickou vládou a opozicí, které vedlo k prvním téměř svobodným volbám v červnu. Dnešní konzervativní pravice tvrdí, že není co slavit, protože kulatý stůl umožnil, že si komunisté udrželi podíl na moci. Spor o význam tohoto výročí bude nepochybně součástí volebního boje ve dvojích volbách, které letos Polsko čekají. Dějinám − a především chybám ostatních aktérů v nich, které Polsko v očích obyvatel země poškozují − dávají Poláci obzvláště velký význam.

27. 2. − 5 let: Na ukrajinském poloostrově Krym se mimo vojenské základny objevili neoznačení vojáci, kteří obsadili klíčová zařízení a postupně vytlačili ukrajinské ozbrojené síly a administrativu. Rusko obsadilo Krym a jeho pozdějším připojením změnilo poprvé od roku 1945 hranice evropského státu navzdory smlouvám, které podepsalo. Zároveň vypukla válka na východě Ukrajiny o průmyslové oblasti Donbasu. Evropané si od té doby připadají jako ve zlém snu, z něhož se nedá probudit.

6. 3. − 150 let: Ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev publikoval objev, který dnes známe jako periodickou tabulku prvků, z nichž existenci některých jen předpověděl. O významu jeho objevu svědčí i to, že nikdy nebyl členem Ruské akademie věd, ale naopak devadesáti akademií věd v zahraničí.

12. 3. − 20 let: Česko, Polsko a Maďarsko si připomenou vstup do NATO, který zásadně změnil jejich bezpečnostní ukotvení a zaručil neměnnost hranic a spolupráci spojenců v případě napadení − viz datum 27. 2.

15. 3. − 50 let: Vyšlo první číslo časopisu Čtyřlístek, kdysi poetického vyprávění a podpultového zboží, který už dnešní děti znají spíš v podobě nepříliš povedeného pokusu přizpůsobit se vkusu a tempu moderní doby.

4. 4. − 70 let: Založení Severoatlantické aliance jako obrany před agresivními plány Sovětského svazu a jeho satelitů. Ironií je, že nyní v USA roste s rétorikou prezidenta Donalda Trumpa ochota alianci opustit a Evropané zjišťují, že se budou muset začít víc starat sami o sebe v situaci, kdy se různé hrozby v Evropě spíš stupňují, než aby slábly − viz např. datum 27. 2.

1. 5. − 15 let: Členství Česka, Polska a Maďarska v Evropské unii, která nyní sama hledá co a jak. Češi a další Středoevropané patří k největším euroskeptikům, kteří si jen málo uvědomují, co pro ně EU znamená a že díky ní prosperují jako nikdy v historii.