V Česku je více než v jiných zemích běžné s dosažením důchodového věku zcela opustit pracovní trh. Zatímco v tuzemsku pracuje 13 procent obyvatel v důchodovém věku, ve Švédsku, Británii nebo Estonsku jich je zhruba třetina. "Pracujeme, jen dokud musíme. To nám říká nějaké abstraktní číslo důchodového systému," řekl s odkazem na zákonem definovaný důchodový věk ekonom Jiří Šatava z institutu CERGE.
Využití potenciálu starších zaměstnanců bylo jedním z témat úterní konference o mezigeneračním dialogu, kterou uspořádala organizace Byznys pro společnost.
Letos odcházejí do penze muži narození v roce 1955, je jim tedy 64. Matky odcházejí dříve, podle počtu dětí. Podle Šatavy je stanovená hranice hlavně psychologická, protože si lze těžko představit, že by v ten okamžik propukly všechny nemoci a firma by dosud schopného zaměstnance hned začala považovat za nepotřebného. Zároveň ekonom nepopírá, že stereotypy na straně zaměstnavatelů existují. Firmy preferují mladé lidi, protože od nich očekávají větší dravost a učenlivost. Rekordně nízká nezaměstnanost ale podniky nutí se předsudků zbavovat.
Co se dočtete dál
- V placené části se dozvíte:
- - Motivuje stát seniory, aby pracovali?
- - Jak vidí práci ve vyšším věku dnešní mladá generace?
- - Jaké změny chystá v důchodech současná vláda?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
