Pesimista je jen špatně informovaný optimista

Nemá ten nadpis být naopak? Je to přece tak, že "optimista je špatně informovaný pesimista". Tak se to přece říká. Znám dokonce pár lidí, kteří se pyšní tím, že je rčení "optimismus je špatně informovaný pesimismus" jejich životním krédem. Jenže validita věty "optimista je dobře informovaný pesimista" je vlastně úplně stejná jako její opak "pesimista je dobře informovaný optimista". Jen proto, že se to říká a že to člověk takto slýchává, neznamená de facto vůbec nic. Ovšem i takový "dutý" výrok může ovlivnit naše životy podobně jako neoddiskutovatelný fyzikální zákon gravitace.

Infrastruktura života

Respektive takto: v lidové pranostice se také mohla klidně ujmout libovolná verze těchto dvou variant. Výše analyzované rčení není zákon fyziky ani objev hlubokého mysticismu či analytické filozofie. Je to jen taková průpovídka, která také mohla dopadnout úplně naopak. Co je na tom pitomé, je to, že člověk pak podle těchto věcí staví infrastrukturu svého života. Nekriticky, automaticky, jakoby v polospánku. Každý máme v sobě jakési zajeté automatizované představy, myšlenkové dálnice, které v posledku určují naše postoje, způsoby myšlení, věty, které říkáme, etiku, kterou cítíme… tento nekritický slepenec pak tvoří naše já. Tím se nechce úplně říci, že si člověk tuto vnitřní infrastrukturu může postavit libovolně, ale měl by alespoň o stavbě vědět a mít alespoň minimální dozor nad tím, kterou cihlu používá. Bez takového alespoň mírně kritického myšlení pak takovému člověku staví vnitřní infrastrukturu někdo jiný − a člověk se stává jen trpnou sbírkou věcí a průpovídek, které životem náhodně nachytal.

Nicméně ta rozšířená verze průpovídky o vztahu optimismu a pesimismu (pesimista je jen dobře informovaný optimista) vychází z představy, že optimismus je jakýsi naivní nedostatek informací. Že optimista je zaslepen svou touhou vidět svět lepší, než je, a že vůči některým informacím zavírá oči, aby mu to vše dobře sedělo. Aby fakta, která mu život nese do cesty, odpovídala teoretickému výchozímu rámci, kterému věří. Jenže takový pesimista může potlačovat informace úplně stejně − nebo víc − než optimista. Jinými slovy, stejně tak, jako člověk může být "nepoučitelný životní optimista", může také být "nepoučitelný životní pesimista". A kdybych si z těchto dvou mohl vybrat, budu raději nepoučitelný optimista.

Pesimističtí optimisté

O nás Češích se často říká (a říkáme to s oblibou o sobě my sami), že jsme národ pesimistů.