Montovna Evropy je minulostí

Řada starších lidí se obává situace, že když budou sami doma a něco se jim stane, nedokážou si současnými technologiemi přivolat včas pomoc. V podobné situaci pomáhá nonstop asis­tenční služba Protectu, díky níž si lidé se zdravotními či pohybovými problémy nebo senioři mohou přivolat pomoc stisknutím jednoho tlačítka. Tento systém do praxe pomohlo přenést České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) ve spolupráci s 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy a v současné době ho už rozvíjí Institut zdravotně-sociálních služeb. Služba je jedním z mnoha příkladů úspěšné spolupráce mezi českými vysokými školami a firmami.

Zařízení Protectu je podobné běžnému mobilnímu telefonu. Má ovšem jen jedno tlačítko SOS, jehož stisknutím uživatel ohlásí nouzový stav asis­tenčnímu centru, které pracuje 24 hodin denně. Asistenční centrum má k dispozici informace o pacientově zdravotním stavu a díky funkci lokalizace dokáže přesně určit polohu uživatele. Navíc pokud dojde k situaci, že si například starší člověk nedokáže přivolat pomoc ani oním tlačítkem, systém reaguje sám ve chvíli, jestliže není delší dobu v pohybu.

Společné laboratoře

Další možností, jak mohou univerzity vydělávat peníze, je získávání patentů, jejich prodej a následné využití v praxi. Například Vysoká škola báňská − Technická univerzita Ostrava vymyslela výměník tepla navržený tak, aby zajišťoval co nejnižší ztrátu. Soukromé firmě prodala tento patent za půl milionu korun.

Podle Českého statistického úřadu obdržely v roce 2017 veřejné vysoké školy v Česku 178 patentů, což byl o více než pětinu nižší počet než za rok předešlý. Nejúspěšnější mezi nimi bylo ČVUT, které získalo 39 patentů, následovala Technická univerzita v Liberci a na třetí pozici skončila Vysoká škola báňská − Technická univerzita Ostrava.

Další cestou, jak mohou školy uspět v praxi, je tvorba společných vývojových laboratoří s firmami. "To znamená laboratoř, která je financovaná externí společností. Ta na jedné straně podporuje výzkum a zdokonalování vědeckých pracovníků a současně umožňuje hledat nové řešení a aplikovat je v praxi," říká Pavel Náplava, zástupce ředitele Centra znalostního managementu, jež spadá pod Fakultu elektronickou ČVUT.

Odhalení rakoviny i léčba tuberkulózy

Kromě výměníku tepla či asistenční služby přicházejí vysoké školy s řadou dalších projektů, které nacházejí uplatnění v byznyse. Například Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT se podílela na vývoji systému gama záření pro využití v lékařství, který ve svých zařízeních využívá firma UJP Praha. Vědci z pražské univerzity využili i zkušenosti z výzkumu v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN). Nově vyvinuté pixelové detektory jsou nejen cenově dostupné, ale také zkracují dobu měření z minut na vteřiny. Fakulta elektrotechnická zase spolupracuje se společností Toyota, jež plně financuje tým studentů a zaměstnanců, kteří se podílejí na vývoji autonomního automobilu.

Se zajímavými objevy přicházejí i další akademická pracoviště. Například vědecký tým profesora Michala Holčapka z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice přišel s metodou, jež by mohla pomoci pacientům s odhalením rakoviny slinivky. Zavedení do praxe ovšem ještě několik let potrvá.

Na vysokých školách rovněž vznikají takzvaná centra transferu technologií, která mají za cíl kontakt s průmyslem. Pomocí prodeje patentových licencí následně školy získávají další peníze. O podporu vědeckých projektů se zároveň snaží čím dál tím více firem, jež v tom vidí nejen zajímavou podnikatelskou příležitost, ale i šanci oslovit nové talenty.

Některé univerzity pak rovnou vytvářejí dceřiné společnosti. Univerzita Karlova prostřednictvím své stoprocentně vlastněné firmy Charles University Innovations Prague prodala americké společnosti Svenox Pharmaceuticals vynález pocházející z týmu profesora Alexandra Hrabálka z Farmaceutické fakulty v Hradci Králové. Objev se týká nového typu látek, které by mohly být využitelné v léčbě tuberkulózy. Firma Svenox se zavázala k zajištění finančně a časově náročného vývoje finálního léčiva a v případě pozitivních výsledků k jeho následnému využití. Univerzita Karlova bude mít v případě úspěchu léčiva podíl na budoucích výnosech.

S Týmem Česko pro lepší inovace

Česká republika se snaží v posledních letech vědu a výzkum stále více podporovat. V letošním roce půjde do tohoto odvětví téměř 1,8 procenta HDP. V porovnání s jinými státy Evropské unie jde každopádně o průměrné výdaje. Podpora jedné z klíčových složek moderní ekonomiky se často chápe jako cesta, kterou se Česko může přiblížit zemím západní Evropy a zároveň se zbavit hanlivé nálepky montovny Evropy.

Ze Statistické ročenky České republiky vyplývá, že přímá veřejná podpora vědy a výzkumu v roce 2017 vzrostla meziročně téměř o desetinu na 30 miliard korun. Největšími příjemci jsou vysoké školy, které ve stejném roce získaly přes 13 miliard korun. Další významnou skupinou příjemců byly veřejné výzkumné instituce, jež obdržely 9,8 miliardy korun.

Spolupráci akademické sféry s byznysem se snaží podporovat například Technologická agentura ČR, založená pro zintenzivnění a podporu spolupráce mezi výzkumnými organizacemi podporovanými státem a podnikatelskou sférou.

"Funguje to tak, že univerzita se dá dohromady s firmou, podají přihlášku a agentura se poté podílí na spolufinancování výzkumu a vývoje. Za 10 let existence jsme podpořili asi 3000 projektů a dali 23 miliard korun ze státních prostředků, které navíc vyvolaly v návaznosti dalších 12 miliard investic ze soukromého sektoru," vysvětluje ředitel agentury Martin Bunček.

Ještě vyšší kvalitě českého výzkumu brání podle Technologické agentury i leckdy historické momenty. Problémem je prý nedostatečná spolupráce vědců a různých vývojových týmů. "V Česku bylo a do jisté míry stále ještě je obvyklé, že student začne studovat na katedře bakalářské studium, poté přejde na magisterské, nikam nevyjede a stále na stejné katedře a často i u stejného vedoucího pokračuje v postgraduálním studiu. Následně se stane asistentem, udělá si tam docenturu a profesuru a je stále na tomtéž místě. To vedlo k tomu, že některá témata zastarávala a nepřizpůsobila se aktuálním trendům. V posledních pěti letech se situace ale přece jen zlepšuje," tvrdí Bunček. Nejdůležitější je podle něj otevření se vysokých škol okolí, čemuž přispívá generační obměna. Nejúspěšnější v aplikaci svých výzkumů jsou zejména interdisciplinární obory jako IT, medicína nebo třeba správa dat.

Úspěšnější podpoře projektů by mohl napomoci také vznik Týmu Česko, který sdružuje sedm vládních organizací zabývajících se podporou inovací, podnikání nebo exportu. Kromě Technologické agentury jde například o CzechInvest, CzechTrade nebo Českou exportní banku. Začínající projekty podporují tyto agentury dotacemi, úvěry nebo propojováním s jinými partnery.

Díky asistenční službě Protectu si lidé se zdravotními či pohybovými problémy mohou přivolat pomoc stisknutím jediného tlačítka.

Foto: archiv