Němci nemají zájem o práci pro bundeswehr

Bundeswehr neboli německá armáda má vážné problémy. Dají se shrnout do dvou slov: málo lidí. V roce 2018 přijal do svých řad jen dvacet tisíc mužů. Nejméně za celou svou historii, která se začala psát v roce 1955. V úterý oznámil německý parlament, že armáda má neobsazených přes 21 tisíc míst. O práci v bundeswehru není zájem v době, kdy je v Německu relativně nízká nezaměstnanost − na konci loňského roku činila pět procent. Nejméně od sjednocení země v roce 1990. Armáda v současné době zaměstnává 181 tisíc lidí.

Parlamentní zpráva navíc konstatuje, že armádní technika je v žalostném stavu. Část letounů Tornado a Eurofighter je mimo provoz, námořnictvo nemá ani jednu provozuschopnou ponorku. Německo dává na obranu 1,2 procenta svého HDP. Americký prezident Donald Trump tlačí na všechny evropské spojence v NATO, aby výdaje zvýšily na dvě procenta, jak to ukládá alianční smlouva.

Nedávno zveřejněný návrh generálního inspektora bundeswehru Eberharda Zorna verbovat vojáky v jiných členských zemích Evropské unie vzbudil velký rozruch. Některé země jako Česká republika nebo Polsko k takovému plánu mají výhrady s tím, že by oslabil jejich armády. Zorn upřesnil, že měl na mysli odborné profese v armádě, například počítačové experty nebo lékaře. Podle listu Hamburger Abendblatt přicházejí v úvahu Dánové, Švédové a Belgičané. Ministerstvo obrany má ale v jedné podmínce jasno: kdo chce pracovat v německé armádě, musí bezpodmínečně ovládat němčinu, píše časopis Der Spiegel.