Ve chvíli, kdy světovým byznysem otřásají obchodní války a zavádění ochranných bariér, přináší bezcelní zóna mezi Evropskou unií a Japonskem nové možnosti pro českou ekonomiku. Platí od pátku a vztahuje se na průmyslové i zemědělské výrobky a služby.
"Vstupujeme do vůbec největší zóny volného obchodu," prohlásila po jejím zavedení šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová.
Smlouva odstraňuje téměř všechna vzájemná cla, dotýká se třetiny globálního HDP a 639 milionů lidí. Dopad bude mít především na vývoz japonských automobilů do Evropy a prodej zemědělských produktů opačným směrem. Přezdívá se jí proto "auta za sýr".
"V atmosféře hrozícího protekcionismu je to pozitivní zpráva. Navíc jde o velké částky," říká mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.
Do Japonska nyní vyváží zhruba tisícovka českých firem − například slad, sklo, chemikálie nebo stavebniny. Pobočky na místě má ale jen několik těchto společností.
Japonský kapitál přitom hraje zásadní roli přímo v Česku. Východoasijská země je tu po Německu druhým největším investorem. Aktuálně zde působí zhruba 250 japonských firem, které zaměstnávají více než 47 tisíc lidí.
Co se dočtete dál
- Kolik českých firem vyváží do Japonska?
- Jakou bilanci vzájemný obchod má?
- Kterým společnostem bezcelní zóna nejvíce pomůže?
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
