Rozvoji venkova by pomohlo zastropování dotací i větší množství malých a lokálních farmářů, kteří mají vztah k místu, kde působí. Současný venkov trápí nejen sucho, ale i nedostatek sociálního života, tvrdí sociální geograf Radim Perlín. Vedoucí Výzkumného centra rurální geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy se zároveň věnuje dlouhodobému sledování vývoje venkovského osídlení a vlivu změn v zemědělské politice státu na stabilitu venkovského osídlení. Specializuje se rovněž na územní plánování se zaměřením na rozvoj nejmenších obcí a venkovské krajiny. Aktivní je i v komunální politice, momentálně je zastupitelem v Praze 2.
HN: Jaké problémy nejvíce trápí současný český venkov?
Především nemáme jen jeden typ venkova. Jsou rozdíly mezi suburbánní zónou u velkých měst, jako je Praha, Ostrava či Plzeň. Jiné problémy má zemědělský venkov s velkými obcemi a jiné zase mají malé obce.
Na zemědělském venkově je největší problém zajištění podnikání a pracovních míst. Zároveň se musí vypořádávat s environmentálními a ekologickými problémy, jako je například sucho. Problém je, že více než dvě třetiny orné půdy obdělávají velké zemědělské podniky, což není jen Agrofert. Ty se zaměřují hlavně na zisk a prvovýrobu, ne až tak na dlouhodobé využívání krajiny a kvalitu půdy. Jejich pozemky jsou zatíženy erozí. Zároveň také často blokují budování protierozních opatření, jako jsou cesty nebo meze.
U velmi malých obcí je zase problém udržení sociálního života a alespoň základní osídlení. Když máte vesnici s jednou rodinou s dětmi a zbytek jsou důchodkyně, je tam těžké dělat cokoliv.
Co se dočtete dál
- V placené části se dozvíte, proč by Radim Perlín více podporoval malé farmáře a jaký recept má na udržení mladých lidí na venkově.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
