Diskuse s jakýmkoliv polským kamarádem na téma kvality potravin končí vždycky stejně. Poté co mu vyčtete průmyslovou sůl v potravinách, falešné kakao s namletými slupkami či vejce zamořené salmonelou, suše odvětí, že jejich potraviny možná mají "drobné" chybky, nikdo po nich ale neumírá. Jako v Česku za metanolové aféry, která měla na svědomí minimálně pět desítek obětí a která mimo jiné rozkryla černou síť distribuce lihovin, jež úspěšně unikala zájmu všech státních dozorujících orgánů řadu let.
Polské hovězí z polochcíplých zvířat je sice aktuálně, nikoliv však natrvalo poslední aférou, co se týká potravin a jejich bezpečnosti. Co všechno ale z této kauzy, která v Česku dostala díky výrokům ministra zemědělství Miroslava Tomana další rozměr, skutečně vyplývá?
Zaprvé se spotřebitelé musí připravit na to, že se potravinám s nejistým původem a nejistou kvalitou nevyhnou. Každoroční operace Europolu a Interpolu vedou k tisícům tun zabaveného jídla a milionům litrů alkoholu v ceně řádově za stovky milionů eur. Podle odborníků potravinová mafie nabývá na síle s tím, jak roste poptávka i bohatství spotřebitelů.
Zadruhé se problémy netýkají pouze Polska, případně zemí bývalého východního bloku. Nadsazování kvality olivových olejů se v Itálii už stalo skoro zvykem. Aféra masových výrobků z roku 2013, kdy se v "pravých hovězích hamburgerech" objevila nefalšovaná konina, zase ukázala na výrobce z Velké Británie či Francie.
Co se dočtete dál
- Kdo by měl odhalovat podvody s potravinami? A proč se tak neděje?
- A proč ministr Toman musel jmenovat údajné restaurace, kde prodávali maso z nemocných krav?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
