Mladé přitáhnou k řemeslům nové technologie, říká Karel Havlíček, autor strategie, která má Česko dostat mezi technologické lídry

Objednat si malíře, truhláře či jiného řemeslníka bývá v dnešní době běh na dlouhou trať. Nemluvě o nalezení řemeslníka, který vše udělá včas a kvalitně. Nedostatek řemeslníků by pomohlo vyřešit zlepšení kvality odborných škol, zavedení mistrovských zkoušek nebo využívání moderních technologií, popisuje v rozhovoru předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.

Kromě předsednictví v asociaci zastává Havlíček funkci děkana fakulty ekonomických studií Vysoké školy finanční a správní a je místopředsedou Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Mimo jiné stojí i za vládní inovační strategií, která má posunout Česko mezi technologické lídry.

HN: Co by mohlo pomoci českým řemeslníkům?

Kromě zjednodušení všech povinností je potřeba i vyšší tlak státu na prokázání znalostí a dovedností pro provozování řemeslných živností. Další pomocí by bylo zlepšení kvality odborných škol. Je stále více těch, kteří si na řemeslníky pouze hrají a nemají předpoklady pro vykonávání své práce. V dlouhodobém horizontu by pomohlo plné rozjetí mistrovských zkoušek a duálního vzdělávání.

HN: Nejde dnes vývoj ve společnosti jiným směrem než k tradičním řemeslům?

Částečně máte pravdu, řada činností se automatizuje, v důsledku globalizace se ručně vyráběné produkty zčásti nahrazují velkoprodukcí a zanikla i řada drobných služeb. Na druhou stranu vznikají nové obory a nové příležitosti. Řemeslo dnes vyžaduje nejen manuální zručnost, ale také schopnost ovládat moderní techniku. Typické je to v automobilovém průmyslu, strojírenství, elektrooborech, ale úplně jinak dnes pracují například i kameníci. Jenže existuje i řada oborů, kde se manuální práce těžko nahrazuje robotem, nebo to jde jen částečně. Zednické profese, pokrývači, tesaři nebo třeba řezníci. I to je důvod, proč o ně klesá zájem.