Když koncem roku 2016 americká studie na přístrojích jednoho z největších výrobců kardiostimulátorů dokázala, že pro šikovné hackery není vůbec obtížné prolomit jejich ochranu, spustila zpráva poprask nejen u odborné veřejnosti. Ukázalo se, že hackeři mohou díky dálkovému monitorování kardiostimulátorů jednoduše získat podrobné informace o pacientově stavu a v krajním případě ho i usmrtit vyřazením zařízení z provozu. Doslova by mu mohli zastavit srdce. Ač k takové situaci nikdy ve skutečnosti nedošlo, představovalo to významné riziko. A to i pro Česko, kde ročně přibude deset tisíc pacientů s kardiostimulátorem a pět tisíc s defibrilátorem ICD. Celkem má v těle nějaký srdeční implantát téměř čtvrt milionu Čechů.
Dva roky od zveřejnění studie však lékaři říkají, že hackerská hrozba pominula. Zejména proto, že výrobci připravili softwarové aktualizace a změny v konfiguraci implantátů, které narušení vylučují. Pro nastavení implantátu se například používá zařízení zvané programmer, které musí být přímo v ambulanci. V přítomnosti lékaře se pak přikládá na pacientovu hruď. Na dálku už tak lze teoreticky pouze odposlechnout data o zdravotním stavu pacienta, která implantát odesílá sledovací jednotce. Tato komunikace však probíhá po mimořádně šifrovaných kanálech, a navíc ji iniciuje sám implantát a není možné ji vyvolat zvenčí.
Podle předsedy České kardiologické společnosti Miloše Táborského však přesto neustále přibývá dotazů českých pacientů na bezpečnost implantátů v jejich těle. "V současné době jsou všechny tyto systémy plně zabezpečeny, není možné se do nich nabourat," mírní obavy Táborský.
250 tisíc pacientů
má v Česku ve svém těle nějaký druh srdečního implantátu, nejčastěji kardiostimulátor.
Potenciální riziko podle něj však překvapivě představují elektromobily. Zejména pro pacienty, kteří jsou na implantátu zcela závislí a nemají vlastní srdeční rytmus. "Když se aktivují v elektromobilech konkrétní systémy, může elektromagnetické pole, které tam vzniká, přerušit aktivitu implantátu. Sice jen po dobu jedné sekundy, ale i to považuji za nebezpečné," říká Táborský. Podle nedávné německé studie by však jízda elektromobilem neměla být nebezpečná. Největší intenzity elektromagnetického působení němečtí výzkumníci naměřili při nabíjení vozů, a i tak se je zdráhali označit za jasné riziko. Situace by však podle Táborského v extrémním případě mohli využít právě hackeři a ovládnutím systémů elektromobilu pasažéra ohrozit. Táborský se proto chce tématem zabývat v chystané české studii, která má proběhnout ve spolupráci s jedním z předních výrobců elektromobilů.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist