V obchodní válce s Čínou prezident Trump opět úspěšně demonstroval sílu USA a naplno využil nejen svou image "šílence", který neuhne ani za cenu vlastních ztrát, ale i zpomalující se globální poptávku. Navzdory kritice odborné veřejnosti a obecné skepsi ohledně úspěchů či opodstatnění jeho obchodní politiky donutil Trump Peking přistoupit na svá pravidla a přijmout kompromisy. V tomto kontextu je namístě otázka, zda "akce Huawei" není útokem na slabé místo již tak vratké čínské ekonomiky.

Návrh nové dohody mimo jiné řeší nejpalčivější dlouhodobé problémy obchodních vztahů jako omezení krádeží technologií či zabránění systematické devalvaci jüanu podporující čínský export na úkor jejích obchodních partnerů. Zatímco devalvací jüanu Čína reálně škodí nejvíce vlastním obyvatelům a bohatší obyvatele vyspělých zemí zaplavuje laciným zbožím, krádež či transfer technologií nejsou problémy jenom ekonomické, ale i politické a morální.

Přestože transfer technologií zvyšuje globální produktivitu a výkonnost světové ekonomiky jako celku, a tedy bohatství všech, je to právě technologická vyspělost, která zabezpečuje hospodářskou i vojenskou dominanci. V tomto sporu proto nemusí jít pouze o zájmy ekonomické, ale v důsledku i o mocenské uspořádání světa.