Ve světovém ekonomickém skladišti jsou výbušniny a k explozi stačí jen jiskra, říká v rozhovoru pro HN ekonom Pavel Kysilka. Více než globální nejistoty typu obchodních válek nebo brexitu ale Česko ohrožuje neschopnost vyjít vstříc novým technologiím a radikálně proměnit celou ekonomiku.

HN: Řada analytiků tvrdí, že krize je v podstatě přede dveřmi. Mají pravdu?

Když se podíváme na několik posledních krizí, zdá se, že globální ekonomika může mít před sebou ještě nějaký čas poklidného vývoje. Klíčové indikátory pracující s vývojem cen nemovitostí, akcií a tak dále ještě nedosáhly nebezpečné úrovně, na které když přijde nějaká rozbuška, už nastane exploze a ekonomika se propadne do krize. Je ale fakt, že pomalu se k té hranici blížíme. Některé varovné indikátory, třeba zadluženost západoevropských zemí, jsou horší než v roce 2008. Některé ekonomiky už jsou v recesi, například Itálie. Německo se recese dotýká také. Jednoznačně dochází ke zpomalení v Číně − za poslední měsíce se tam snižují prodeje všeho, včetně škodovek.

HN: A kolik času máme?

To se nedá říci. Jsou tu dva nepředvídatelné a vysoce rizikové faktory. První je psychologický. Daleko silnějším krizotvorným faktorem než kdy dříve jsou nálady. Svět je digitální vesnicí, co se stane v USA, sledujeme otevřeným oknem obrazovek chytrých mobilů v Evropě, v Číně a naopak. A druhou věcí je naprosto nevyzpytatelné chování politiků. Jejich motivy vypadají iracionálně, což je často dáno i osobnostními charakteristikami. Nejde jen o Donalda Trumpa. Může to být severokorejský vůdce, lídři populistických stran v Itálii, může to být Írán, Saúdská Arábie, cokoli. A samozřejmě že to mohou být britští a unijní politici a jejich neschopnost zvládnout brexit. Dochází k nebývalé kumulaci nejistot.

Pavel Kysilka (60)

◼ Český ekonom, v letech 1992 až 1999 člen bankovní rady a viceguvernér České národní banky. V ČNB vedl přípravu a reali­zaci zavedení české koruny a měnovou odluku od Slovenska. V letech 2011 až 2015 byl generálním ředitelem České spořitelny.
◼ V 90. letech působil také jako expert Mezinárodního měnového fondu a podílel se na zavedení národních měn v řadě východoevropských a středoasijských zemí.
◼ Pavel Kysilka je ženatý, má dva syny a dceru.

HN: Jaké konkrétní riziko je teď nejvážnější?

Problémem číslo jedna pro nás je potenciální obchodní válka. Pravděpodobnost, že vypukne, doufejme, není vysoká. Zdá se, že USA, Čína a EU spíš hrají přetlačovanou a nakonec dojde k dohodě. Všechny strany jsou v situaci, kdy se vzájemně potřebují. Kdyby však Donald Trump skutečně prohlásil evropské automobily za "bezpečnostní riziko", bylo by to speciálně pro nás špatné. V poměru k velikosti ekonomiky jsme ve světě druzí nejzávislejší na autoprůmyslu a obchodní válka by se nás velmi dotkla. V horším scénáři, se kterým pracujeme, by to znamenalo pokles růstu HDP kolem 0,8 procenta. A to už by šlo o desítky tisíc lidí, kteří by přišli o práci. Ovšem znovu − byla by to lose-lose situace a té se podle mě budou chtít všichni vyhnout.

HN: Co tvrdý brexit, což by byla také situace, na které by prodělali všichni?

Na rozdíl od hrané silové iracionality ve sporu mezi USA a Evropskou unií u brexitu může být prvek skutečné iracionality velmi silný. Evropská politická reprezentace ho chce Britům osladit, aby varovala ty, kdo by případně také chtěli EU opustit. Racionální chování unijních politiků k Britům bych si představoval takto: "Odcházíte z EU? Dobře, ale pojďme uchovat celní unii, obchodní a investiční svobody, neškoďme si navzájem." Mám ale obavu, že ze strany některých politiků EU bude racionalita potlačena a zvítězí ideologicko-politický pohled.

HN: Oni se ale ani Britové nechovají moc rozumně…

U Britů sledujeme historicky bezprecedentní nepřipravenost. Všechny kroky, které udělali − od spuštění referenda až dosud, kdy jako by nevěděli, co chtějí −, to je jeden amatérismus za druhým. Tam není ani trochu strategičnosti, pragmatičnosti, nic, na co jsme byli u Britů zvyklí. Taková krize britskosti je šok pro celý svět. Výsledkem je to, že se střetává amatérismus Britů se silovou, ideologicky hnanou pozicí zbytku EU, a to nemusí dopadnout dobře.

HN: Mohl by tvrdý brexit spustit krizi rozměrů, jaké měla ta v roce 2008?

Až tak obrovskou krizi bych nepředpokládal. Může ale dojít k psychologickému šoku s velkými důsledky. Francie je v obrovských sociálně-ekonomických problémech, Itálie zažívá recesi a má hrubě nezdravý finanční sektor, německé banky a penzijní fondy mají velkou expozici vůči Itálii a Řecku. Ve světovém ekonomickém skladu jsou silné výbušniny. K výbuchu stačí jiskra, a tou se brexit může stát. Psychologický šok může určitě způsobit větší problémy, než jsou ty, které by vám vyšly při chladné ekonomické kalkulaci na papíře.

Tři hlubinné příčiny globální nejistoty

◼ Podle Pavla Kysilky stojí za dnešní nejistotou tři faktory. "Jednak je to změna politického paradigmatu. Z klasického pravolevého spektra jsme se dostali do úplně jiných dělení, ve kterých je obtížné se orientovat. Stará pravidla neplatí, dostávají se k moci antisystémové strany, do popředí vystupují prapodivné archetypy jako Trump.
◼ Pak je tu úplná novinka – apetit Číny po světové hegemonii. Čína sice sílila posledních třicet let poté, co Teng reformami odstartoval růst, jenže on i jeho následovníci byli velmi zdrženliví, pokud jde o regionální a globální hegemonii. To se teď změnilo. Je to asi největší nejistota, protože s tím svět nemá žádné zkušenosti.
◼ A konečně je zdrojem nejistot nástup robotizace, umělé inteligence, fenomén jenž atakuje tradiční firmy, obchodní modely, schémata celých ekonomik. Tyto trendy přemalovávají politickou a ekonomickou mapu světa. A jako Češi bychom k nim měli být velmi pozorní, protože se nás mohou úzce dotýkat."

HN: Jaké riziko pro evropskou, potažmo naši ekonomiku by představovalo, pokud by v eurovolbách masově uspěly protiunijní síly?

Pokud si z evropské integrace musíme něco chránit jako oko v hlavě, jsou to klíčové ekonomické svobody. To je bytostný zájem nejen nás, ale celé Evropy. Pokud by se v eurovolbách prosadil ten typ populismu, který míří na volnou obchodní výměnu, volný pohyb investic, zboží a služeb, pak by to byl vážný problém. Pokud ale volby vynesou nahoru eurokritické konstruktivní politiky, kteří nebudou útočit na základní ekonomické svobody, ale budou chtít reformu EU ve spoustě nemocných oblastí, tak to přivítejme. Unie potřebuje reformu, diverzitu hlasů. A reforma nemůže začít jinak než diskusí. Nejhorší ze všeho by bylo pokračování neřešení problémů. Ulpívání na politické korektnosti, která brání seriózní diskusi.

HN: Co by bylo dobré pro Česko? Držet se integračního jádra, nebo klidně najet v dvourychlostní Evropě do pomalejšího pruhu?

Mně by se líbila Evropská unie jako nákupní košík. Tedy že některé základní věci, jako jsou klíčové hodnoty demokracie, právního státu a ekonomických svobod, se nezpochybňují. Ale jinak by v nabídce byly volitelné záležitosti − třeba bankovní unie, energetická unie, eurozóna, prostě integrační projekty, u kterých by si jednotlivé země mohly říct, jestli se jich chtějí účastnit, nebo ne. U spousty věcí můžeme zjistit, že jsou v našem zájmu, a vstoupit do hlubších integračních vrstev.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 50 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Nákup jednoho článku

Vyberte si způsob platby

Platba kartou
 Rychlá online platba

Zpracování osobních údajů a obchodní sdělení

Pokračováním v nákupu beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Nepřeji si dostávat obchodní sdělení týkající se objednaných či obdobných produktů společnosti Economia, a.s. »

Zaškrtnutím políčka přijdete o možnost získávat informace, které přímo souvisí s vámi objednaným produktem. Mezi tyto informace může patřit například: odkaz na stažení mobilní aplikace, aktivační kód pro přístup k audioverzi vybraného obsahu, informace o produktových novinkách a změnách, možnost vyjádřit se ke kvalitě našich produktů a další praktické informace a zajímavé nabídky.

KOUPIT ČLÁNEK
Čekejte Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Pozor Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Zadejte e-mailovou adresu

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.

Zdá se, že už se známe

Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.

Jste přihlášen jako

Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.

Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru