V Česku je zhruba deset milionů rozpěstovaných smrků, které zřejmě letos skončí v kompostu nebo v plamenech. Může za to snížení výměry, na níž může být smrk vysázen, a také zrušení státních příspěvků, které majitelé lesů pobírali při jeho vysazování v nižších nadmořských výškách, kam se příliš nehodí. Nová pravidla od letoška stanovuje vyhláška ministerstva zemědělství. S ní lesní školkaři nepočítali, a proto dnes mají spoustu smrků, které majitelé lesů nechtějí. Naopak chybí listnáče.
Hlavní důvody rychlé změny pravidel: kůrovec a sucho. Česko se potýká s největší kůrovcovou kalamitou v historii. Loni napadl tento brouk zhruba 18 milionů metrů krychlových smrkového porostu. Odborníci pro letošek počítají i s více než dvojnásobkem.
S pokračující klimatickou změnou se navíc podmínky pro růst smrků budou nadále zhoršovat. Proto se majitelé lesů nyní více zaměřují na listnáče − pestřejší skladba porostu bude odolnější vůči kůrovci i klimatickým změnám. V současnosti se zvyšuje poptávka především po bucích. Ještě před čtyřmi lety přitom při výsadbě nových lesů výrazně dominoval smrk s až třetinovým zastoupením, letos to podle poptávky u lesních školkařů vypadá jen na každý desátý strom.
Co se dočtete dál
- Jak se s nedostatkem listnáčů a přebytkem jehličnanů vyrovnává státní podnik Lesy České republiky?
- Co vyčítají školkařské firmy ministerstvu zemědělství?
- Jak může lesníkům pomoci novela lesního zákona, která je právě projednávaná v parlamentu?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
