Energetické štítky budou mít povinně obchody i hotely

Brusel upozorňoval Prahu na problém energetických štítků od roku 2015, následně podal žalobu. Nyní proto ministerstvo průmyslu a obchodu muselo připravit novelu zákona o hospodaření s energiemi, která má dát věci do pořádku. Povinné energetické štítky budou muset mít obchody i další veřejné budovy.

Štítek dosud musely mít ze zákona vystavený pouze státní, krajské nebo obecní veřejné budovy. Ne všechny úřady však dosud povinnost plnily. Část evropských nařízení dokonce v české legislativě zatím úplně chybí. Nově by štítek měly vyvěšovat i další objekty. Konkrétně ty s plochou nad 500 metrů čtverečních, kam chodí často veřejnost. Například i obchody, hotely nebo administrativní komplexy.

Na nesprávné provedení požadavků příslušné směrnice byla podle Bruselu Praha poprvé upozorněna v roce 2015. Česko už dostalo celkem tři oficiální výtky. Příslušné změny v zákoně schválila už na jaře 2017 vláda premiéra Bohuslava Sobotky, před volbami do sněmovny je však nestihl projednat parlament.

Legislativní úprava by podle návrhu ministerstva především měla uvést do souladu evropskou a národní legislativu o energetické účinnosti. Mimo jiné má také zpřesnit povinnost zpracování takzvaného energetického auditu nebo činnost energetických specialistů. "Činnost energetického specialisty není vázanou živností, a z tohoto důvodu tak existují v praxi případy, kdy je velmi problematické pouze na základě zákona sankcionovat energetického specialistu za zpracování dokumentů v rozporu se zákonem. Tato situace by měla být vyřešena zavedením oprávnění energetického specialisty pro právnické osoby," uvedlo v předkládací zprávě materiálu ministerstvo.

Od roku 2009 je energetický průkaz povinný pro všechny nově stavěné budovy a pro rekonstrukce větších budov. Povinnost byla následně rozšířena na všechny rodinné, bytové i administrativní domy při větších renovacích, prodejích či pronájmech. Od začátku roku 2016 musí být průkazy předány i při pronájmech bytů a kanceláří. Podle Státní energetické inspekce jde celkově o trh s ročním obratem asi 220 mi­lionů korun.

Kupci se na štítek příliš neohlížejí

Už několik let musí doložit energetické průkazy také prodejci bytu nebo domu. Pokud ho nemovitost nemá, automaticky získává nejvyšší náročnost. Lidé se ale při nákupu stále orientují spíše podle reálných nákladů. "Spíš koukají na to, kolik je ta nemovitost bude měsíčně stát, než aby koukali na to, jaký štítek konkrétně je a v jaké kategorii se pohybuje," líčí svou zkušenost oblastní manažer M&M Reality David Möhwald.