Investice do vína a whisky musí být především koníček, říká zakladatel jednoho z mála investičních fondů do alkoholu. Má to smysl, protože Česko zbohatlo

Láska k vínu a whisky ho neživí. Na podzim minulého roku Martin Kovář, který je ředitelem v poradenské firmě Fincentrum, spolu se svým kolegou Martinem Nejedlým založil investiční fond Wine Management.

Vznikla tak první konkurence Wine Investment Partners, do té doby jedinému fondu v Česku, přes který se dalo investovat do vína. V současné době je v novém fondu přibližně 101 milionů korun a za své krátké působení dosáhl díky příznivému vývoji na trhu s víny výnosu 5,6 %.

Kovář s nadsázkou tvrdí, že zatímco pan prezident je prezidentem dolních deseti milionů, on se stará o těch zbylých 600 tisíc. Víno a whisky podle něj nemají konkurovat klasickým investicím, ale mají být jejich doplňkem. Někdo si koupí zlato, on raději víno. Domnívá se, že je důležité mít k alternativním investicím vztah, a dodává, že s akcií nebo dluhopisem se přece nepomazlí. Díky fondu se může také více vzdělávat v historii vína a whisky a zároveň se potkávat se zajímavými lidmi s podobným koníčkem.

HN: Co vás vedlo k založení investičního fondu?

Česká ekonomika je nejbohatší v historii a postupně se přibližuje evropskému průměru. Majetek domácností roste, a lidé si tak mohou dovolit zařadit do portfolia i alternativní investice. Jedná se o investice od veteránů přes čínský porcelán, známky, hodinky, starožitnosti a obrazy až po víno a whisky. Minimální investice do fondu kvalifikovaných investorů je ze zákona jeden milion korun. Vznik našeho fondu je vlastně znamení, že jsme dohnali historické zpoždění a že se nám ekonomicky daří.

HN: Kdo je typickým investorem do vína a whisky?

Tyto investice jsou především pro anonymní korunové milionáře. Typicky se jedná o doplňkových deset až patnáct procent portfolia. Ideální je mít alespoň sedm, nejlépe deset milionů finančního majetku. Když se podíváte na strukturu majetku českých domácností, máme u nás několik stovek miliardářů, pak zhruba třicet tisíc dolarových milionářů a zhruba 300 tisíc lidí, kteří mají finanční majetek v řádu dolních milionů. Okruh lidí, kteří mají investiční majetek deset milionů a více a mohou si dovolit investovat do alternativ, čítá mezi padesáti a sto tisíci.

Lidé s větším majetkem mají často větší životní a pracovní zkušenosti. Náš klient není třicátník, ale spíše padesátník. Často jsou to manažeři nebo majitelé firem, profesní skupiny právníků, lékařů, architektů atd. Jsou to lidé, kteří mají rádi víno a cestují za ním. Zároveň už mají portfolio nemovitostí, akcií, dluhopisů a tohle jim dává jako alternativa smysl. Někdo si koupí zlato, někdo si koupí víno nebo whisky. Většinou už chtějí investovat do něčeho, k čemu mají vztah, protože s akcií nebo dluhopisem se nepomazlí. Obecně Češi, Němci i Rakušané jsou velmi konzervativní investoři. Chtějí reálné aktivum, které moc nekolísá, ale zároveň i něco vynáší.

HN: Můžete popsat největší rizika těchto alternativních investic?

Buď si koupíte fyzický předmět − třeba obraz, víno, známku −, nebo investujete nepřímo přes fond kvalifikovaných investorů. Když máte investici fyzicky doma, například víno, tak si vybudujete sklep, pořídíte si klimatizaci, řádně ho skladujete a dělá vám radost. Největší riziko v tomto případě je, že ho prostě vypijete. Budete mít těžký nebo výjimečný den, otevřete si něco drahého a poškodíte si sbírku.

Druhá varianta je vložit peníze do fondu, kde na to dohlíží profesionálové, kteří sledují trendy a mají kontakty. Vědí, kdy a kde nakoupit a kdy a kde prodat. Na začátku je potřeba dát alespoň milion korun do fondu a pak se dvakrát ročně setkáváte s akcionáři, protože jste rázem spoluvlastníkem a vzděláváte se v dané oblasti.