Nová kategorie Vykřičník cílí na chystané změny

Pořadatelé ankety Zákon roku si letos připravili novinku. Kromě hlasování o tom, který zákon roku 2018 je pro podnikatele nejpřínosnější, mohou odborníci navrhovat i nominace v kategorii Vykřičník. "Otevíráme tím nový prostor k diskusi nad tématy, která se neomezují jen na regulaci uplynulého roku," říká Tomáš Babáček, advokát kanceláře Deloitte Legal, která je organizátorem celé akce, konané pod záštitou České advokátní komory a Hospodářské komory ČR.

Lidé z oblasti byznysu a práva často diskutují o předpisech, které se teprve projednávají ve sněmovně, popřípadě vznikají na evropské úrovni, a které budou mít významný dopad na podnikatelské prostředí. Některé zákony jsou naproti tomu z pohledu podnikatelů nadbytečné a měly by se zrušit, jiné výrazně změnit. Právě na takové případy Vykřičník pamatuje. Návrhy a nominace odborné veřejnosti jsou různorodé. Jak říká Babáček, prostor v rámci nové kategorie je v podstatě bezbřehý: "Vykřičník je platformou pro definování nadčasových témat podnikatelské regulace." Které legislativní záměry podnikatele nejvíce zajímají či trápí, bude jasnější po slavnostním vyhlášení 16. dubna.

Příkladem chystané změny je zakotvení definice rodinného podniku do českého právního řádu. "Legislativní uznání rodinných firem otevírá cestu k cíleným investičním či dotačním podporám pro tento sektor," myslí si David Karabec z Asociace malých a středních podnikatelů ČR. Vymezení rodinného podniku vládním usnesením je podle něj pro Česko zásadní. Rodinné podnikání je nositelem původních produktů a pilířem zaměstnanosti regionů, uvádí Karabec důvody, proč by se právě tato změna měla stát vítězem nové kategorie.

Hromadné žaloby jako nástroj konkurenčního boje?

Filip Hanzlík z České bankovní asociace pak za největší legislativní vykřičník letošního roku, ale i následujících let považuje vládní návrh zákona o hromadných žalobách, který je v připomínkovém řízení. Nejvíce problematické podle něj je uplatnění principu opt­-out (neboli takzvané "odhlašovací" řízení) pro spory o bagatelní částky do deseti tisíc korun. Jde o model, kdy se účastníky sporu stávají všechny osoby, které mají ve stejném případě obdobný právní nárok. Podle Hanzlíka to povede k tomu, že "kterýkoli individuální spotřebitel, pokud se spojí s dostatečně silnou a motivovanou advokátní kanceláří, bude moci zahájit hromadné řízení s dopady pro celý segment". Ostatní účastníci budou moci z řízení vystoupit anebo zůstat bez možnosti účinně hájit své zájmy a ovlivnit výsledek řízení. Navrhovaná koncepce tak dle Hanzlíka odporuje právu na spravedlivý proces a zásadě rovnosti. "Navíc je snadno zneužitelná, a to nejen v konkurenčním boji, třeba formou iniciování účelové hromadné žaloby proti konkurentovi," myslí si Hanzlík.