Vojska švédské koruny neměla během třicetileté války za úkol pouze vydobýt vítězství na bitevním poli, jejich velitelé dostali i detailní rozkazy ukořistit umělecké předměty a knižní sbírky. V českých zemích tak podle posledních odhadů Švédové uloupili v letech 1647 až 1649 na pětadvacet tisíc rukopisů a tisků. Většina z nich později padla za oběť ničivému požáru Královského paláce ve Stockholmu a o zbytku měli Češi dlouho jen kusé informace.
To se snaží změnit Lenka Veselá z Knihovny Akademie věd ČR, která ztracené svazky už více než deset let hledá a nyní vytváří jejich digitální katalog s názvem Švédská knižní kořist. Ten už obsahuje záznam o více než tisícovce děl. "Měsíčně jsem schopná doplnit asi šedesát záznamů," říká Veselá, která každý rok ve Švédsku bádá zpravidla tři týdny.
V současnosti ví přibližně o třech tisících rukopisů a tisků rozptýlených po nejrůznějších knihovnách a městech. Některé svazky z Prahy, Olomouce a Mikulova, odkud byla větší část z nich uloupena, doputovaly až do Vatikánu, Madridu či Petrohradu, většina se ale stále nachází ve Švédsku.
Co se dočtete dál
- V placené části se dozvíte:
- Jaké nejnovější objevy výzkumníci mezi českými knihami ve Švédsku nalezli?
- Proč ukořistěná česká literatura neovlivnila švédskou kulturu tolik, jak jsme si dosud mysleli?
- Veškerý obsah HN.cz
- Mobilní aplikace
- Bez reklam
- Odemykejte obsah pro přátele
- Články v audioverzi + playlist
- Možnost kdykoliv zrušit
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
