Vojska švédské koruny neměla během třicetileté války za úkol pouze vydobýt vítězství na bitevním poli, jejich velitelé dostali i detailní rozkazy ukořistit umělecké předměty a knižní sbírky. V českých zemích tak podle posledních odhadů Švédové uloupili v letech 1647 až 1649 na pětadvacet tisíc rukopisů a tisků. Většina z nich později padla za oběť ničivému požáru Královského paláce ve Stockholmu a o zbytku měli Češi dlouho jen kusé informace.

To se snaží změnit Lenka Veselá z Knihovny Akademie věd ČR, která ztracené svazky už více než deset let hledá a nyní vytváří jejich digitální katalog s názvem Švédská knižní kořist. Ten už obsahuje záznam o více než tisícovce děl. "Měsíčně jsem schopná doplnit asi šedesát záznamů," říká Veselá, která každý rok ve Švédsku bádá zpravidla tři týdny.

V současnosti ví přibližně o třech tisících rukopisů a tisků rozptýlených po nejrůznějších knihovnách a městech. Některé svazky z Prahy, Olomouce a Mikulova, odkud byla větší část z nich uloupena, doputovaly až do Vatikánu, Madridu či Petrohradu, většina se ale stále nachází ve Švédsku.

Zbývá vám ještě 60 % článku

Co se dočtete dál

  • V placené části se dozvíte:
  • Jaké nejnovější objevy výzkumníci mezi českými knihami ve Švédsku nalezli?
  • Proč ukořistěná česká literatura neovlivnila švédskou kulturu tolik, jak jsme si dosud mysleli?
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se