Čtenářstvím se vědkyně Anežka Kuzmičová zabývá dlouhé roky. A říká, že jeho benefity jsou mnohem víc než jen rozšířená slovní zásoba. Podle ní má čtení reálný fyzický otisk v těle a jde o druh seberozvoje. Lidé totiž nezůstávají „zacementovaní“ ve svých perspektivách a rozvíjí svoji kognitivní trpělivost.

Momentálně podrobně zkoumá na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy vztah dětí k informacím a čtení literatury faktu. Na výzkum získala dokonce prestižní ERC Starting Grant v hodnotě 1,5 milionu eur. Nyní se blíží k polovině výzkumu a pro HN popisuje, co zjistila, i to, že podobně intenzivní prožitek mohou mít děti ze čtení encyklopedie i z Harryho Pottera.

Čteme méně než kdy dříve?

Národní knihovna pravidelně mapuje, jak jsou na tom Češi se čtením. Poslední šetření proběhlo v roce 2023 a podle něj tam úbytek je.

Jak moc velký?

Ubylo čtenářů častých, definovaných jako někdo, kdo čte více než 13 knih ročně. A přibylo naopak lidí, kteří čtou nula knih za rok. Těch je podle posledního šetření necelých 30 procent. Častých čtenářů je asi pětina populace a všechno mezi tím jsou lidé, kteří nějakým způsobem čtou. Oproti šetření z roku 2018 je tam nárůst nečtenářů o pět procent.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se

Co se dočtete dál

  • Co nám čtení vlastně přináší.
  • Co znamená, že knihu čteme celým tělem.
  • Jak jako rodič vypěstovat lásku ke čtení u svého dítěte tak, abychom mu spíš nevytvořili averzi.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.