Wellness je pro zdraví lepší než pobyt u moře. Odpočinek je ale potřeba kombinovat s pohybem, říkají odborníci

Priessnitzův zábal přikládaly naše babičky na bolavé klouby, hrudník při suchém kašli nebo třeba k relaxaci svalů. Kdo by ho neznal. Potěšující je, že v záplavě různých postupů a procedur metoda léčby Vincence Priessnitze, zakladatele slavných českých lázní, přetrvala od 19. století dodnes. A to přesto, že světoznámý léčitel údajně uzdravoval veškeré choroby jednotně a nekriticky pouhou vodoléčbou, pitím vody, koupelemi, zábaly, pocením a sprchami.

I když mnoho dnešních wellness a lázeňských procedur může být pojmenováno moderně znějícími názvy a používají se pro ně sofistikované přístroje, většina z nich má stejně základ v tisíciletých zkušenostech péče o lidské tělo. "V historických pramenech nacházíme zmínky o kultu pěstování těla i duše v každé vyspělé civilizaci. Ať už jsou to proslavené římské lázně, kde se nahota ctila a byla morální, nebo široká nabídka masáží a různých druhů koupelí a aromaterapií v kulturách asijských, egyptských či jihoamerických. Takže my jenom přirozeně navazujeme na to, co tady vždy bylo. Ještě nedávno jsme tomu říkali − ve zdravém těle zdravý duch, no a dnes je to wellness," zmiňuje Alexandra Fiedlerová, která se věnuje celostní medicíně.

Odpočinek a regenerace psychických i fyzických sil jsou dnes stejně důležité jako v dobách historických. Formy mohou být různé, jak říká Jana Vlčková, primářka oddělení rehabilitační a fyzikální medicíny Městské nemocnice Ostrava: "Do svého života můžeme zařadit pravidelné odpočinkové dny, třeba jednou za týden či za měsíc. Můžeme si dopřát například saunu, masáž, vířivou celotělovou koupel. Tyto a obdobné procedury by se měly stát pravidelnou součástí našeho života, ovšem k tomu bychom měli přidat také racionální stravování a pohybové aktivity."

V té souvislosti připomíná překlad slova wellness, které znamená životní styl, a nejde tudíž jen o relaxaci a odpočinek, jak ho někdy vnímáme u nás.

K velmi vyhledávaným wellness aktivitám patří saunování v nejrůznějších typech saun. Před vstupem do tohoto zařízení bychom neměli podceňovat znalost vlastního zdravotního stavu. "Sauna je úžasná a velmi stará, osvědčená technika, ale lidé s akutní infekcí či horečkou by se jí měli vyhnout. I takto zdravá procedura vede u těchto lidí ke zhoršení jejich zdravotního stavu," varuje internista Radan Gocal.

Čím dál více Čechů začíná vedle krátkých návštěv wellness center využívat také delší pobyty, například týden v lázních nebo prodloužený wellness víkend. Tato forma odpočinku, tolik oblíbená například v Rakousku či Německu, se šíří i u nás.

"Mnoho lidí jezdí za odpočinkem k moři. Za hodně peněz tam často jen leží a konzumují. Přitom wellness pobytem můžeme pro své zdraví udělat daleko více," říká Gocal.

Kombinujte odpočinek s pohybem

Jeho názor podporuje i Iva Macháčková, která se po více než 30 letech pediatrické praxe nyní věnuje celostní medicíně: "Benefit, který člověk získá tímto pobytem, je k nezaplacení v případě správného, tedy celostního přístupu ze strany poskytovatelů wellness služeb i ze strany klientů. Mám zkušenost, že mnozí klienti, kteří si sami zaplatí lázeňský pobyt a už předem znají odpovědi na otázky co, proč a jak mají pro sebe udělat, přijedou velmi spokojení a doma dále pokračují v pozitivních změnách," říká a dodává, že je zajímavé, že tito poučení lidé mohou dosáhnout uzdravujícího efektu i během krátkých pobytů, někdy i jednorázově.

Podle doktorky Vlčkové bychom měli svůj wellness pobyt trávit nejlépe někde mimo naše bydliště. "Výhodou je, že se o nás někdo plně postará, od ubytování a stravy přes procedury až po zábavu a sport. Odpadá každodenní stres spojený s pracovními a domácími povinnostmi," zdůrazňuje Vlčková a dodává, že doporučuje pobyty, při nichž se snoubí pohybová aktivita s relaxací, protože se při nich zlepší fyzická i psychická kondice.

Některé pobyty zcela hradí pojišťovna

Při vážnějších zdravotních potížích ošetřující lékař předepíše pacientovi lázeňský pobyt hrazený zdravotní pojišťovnou. Liší se podle indikační skupiny, tedy podle hlavní diagnózy, a mohou být komplexní nebo příspěvkové. V závislosti na typu onemocnění je rozdílná i délka pobytu, od dvou týdnů po měsíc, někdy i s možností prodloužení. Při komplexní péči hradí zdravotní pojišťovna celý pobyt včetně stravy a ubytování, u příspěvkových lázní si toto platí klienti sami.

Čas strávený v lázních mohou pacienti využít nejen k léčbě konkrétního onemocnění, ale pokud jim to zdravotní stav dovolí, i k celkovému zlepšení kondice. Doplnit indikované procedury o další, zaměřené například na druhotné zdravotní potíže, je ale vhodné jen po konzultaci s lékařem, například přímo v lázeňském zařízení.

Další variantou je zintenzivnit si po konzultaci s lékařem léčebné procedury nad rámec balíčku hrazeného pojišťovnou. V některých případech, zejména u neurologických onemocnění, se může úhrada nadstandardního speciálního programu projevit mimořádně příznivě. Lázně nabízí též delší ozdravné pobyty, které si klient hradí a také vybírá sám. Jsou nastavené například speciálně pro lidi trpící diabetem, nadváhou, plicními či kardiálními potížemi. Konkrétnímu zdravotnímu problému je přizpůsoben i výběr procedur.

Kdy je která procedura vhodná?

U pohybových potíží lékař doporučí fyzioterapii, tedy speciální cvičení, které vede například k obnově funkce páteře, kloubů a celého pohybového aparátu.

Cvičí se pod vedením fyzioterapeuta buď ve skupině, nebo individuálně, což je jedna z nejúčinnějších, ale také nejnákladnějších procedur. "Lázně nabízejí tyto pobyty v různých délkách, ale pokud mají být skutečně ozdravné, měly by být podle mého názoru alespoň dvoutýdenní," doporučuje Vlčková.

Dopřát si lázně nebo alespoň wellness pobyt za určitých podmínek doporučuje i pacientům s onemocněním srdce Martin Porzer, zástupce primáře kardiovaskulárního oddělení Fakultní nemocnice Ostrava: "Z hlediska kardiovaskulární medicíny je lázeňská péče užitečnou součástí léčby některých onemocnění, zejména ve smyslu rekonvalescence po akutním infarktu myokardu, po kardiochirurgických operacích. Je zřejmé, že absolvováním pobytu v lázních, který optimálně přímo navazuje na propuštění z hospitalizace, se zotavování pacientů urychluje."

Pro diabetiky, případně pro pacienty s hypertenzí, je velmi vhodná uhličitá koupel, která snižuje krevní tlak. Absolvuje se ve vaně s vodou o teplotě do 35 °C. Z teplejší vody by plyn vyprchal. Variantou je takzvaná suchá uhličitá koupel, při které je pacient uložen po prsa v pytli, do něhož se vpouští plyn bohatý na oxid uhličitý.

Jodobromová voda, kterou některá lázeňská zařízení čerpají z podzemních třetihorních moří, zabírá na kloubní potíže. Koupele v sirné vodě nebo ve slatině jsou zase vhodné při kožních problémech.

Degenerativní onemocnění pohybového aparátu pomohou zbrzdit radonové koupele. "Radioaktivní vody jsou považovány za fyziologicky nejúčinnější ze všech typů minerálních vod," tvrdí asi největší český odborník na tuto problematiku, Viktor Goliáš z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Podle něj sice dávka ionizujícího záření alfa způsobuje poškození buněčné DNA, avšak zároveň velmi účinně aktivuje mechanismus jejích oprav. Jsou tedy napraveny i chyby, které zářením nevznikly, takže je celkový efekt pozitivní.

Koupel trvá 20 minut při teplotě vody 35 až 37 °C a je následována suchým zábalem po dobu deseti minut. Celkovou kúru tvoří podle typu onemocnění 12 až 24 koupelí. Léčebné účinky radonové terapie nastupují v průběhu prvních dvou týdnů lázeňského pobytu a pokračují dalších několik týdnů až měsíců po poslední koupeli. Radonová terapie však není vhodná pro každého. Je zakázána u dětí, těhotných či kojících žen a onkologických pacientů s neukončenou léčbou.

Masáže, klimatické lázně a kryoterapie

Hojně rozšířené jsou různé druhy masáží a zábalů. K oblíbeným patří parafínové zábaly nebo zábaly z rašeliny, které se aplikují na záda, případně na problémové klouby. Existuje mnoho dalších typů zábalů jako skořicové, bahenní a podobně, u kterých poskytovatelé vesměs inzerují účel použití. Ve všech případech je ale nutné mít na paměti, že teplé celotělové zábaly nejsou vhodné pro hypertoniky a kardiaky.

"Při těchto onemocněních jsou sázkou na jistotu lokální aplikace," říká Vlčková. Podmínkou je, že klouby, které ošetřujeme teplým zábalem, nejsou postiženy akutním zánětem. Teplo by totiž mohlo zhoršit stav zánětlivého onemocnění.

Masáže si můžeme dopřát především relaxační, uvolňující svaly šíje, zad, horních nebo dolních končetin, které nejčastěji postihuje svalové napětí, mnohdy způsobené stresem, nesprávnými pohybovými návyky nebo nedostatkem zdravého pohybu, případně naopak pohybovým přetížením. Dalším typem jsou reflexní masáže, které se zaměřují na konkrétní oblast těla. Ke specialitám patří masáže thajské, ajurvédské nebo lomi lomi, které mají základ ve východních zemích.

Lymfatické masáže, jinak také drenáže, mohou být přístrojové, nebo manuální. Vždy by měly začínat manuálním uvolněním centrálních mízních uzlin na krku, v podkličku, podpaží a tříselných oblastech. Zdaleka nejde jen o kosmetickou proceduru, uvolnění lymfy mnohdy pomáhá při řešení různých otoků. "Lymfodrenáž může zvýšit krevní tlak a tím přetížit kardiální systém, proto by jí měl předcházet pohovor maséra s klientem o zdravotním stavu," připomíná Vlčková.

Po jakékoliv masáži by pro zvýšení účinku měl následovat odpočinek v klidné, spoře osvětlené místnosti například s relaxační hudbou.

V České republice lze navštívit také klimatické lázně, které se vyznačují čistým vzduchem a unikátním, pro zdraví příznivým klimatem.

"Využívají je zejména lidé s dechovými potížemi, ale pobyt v nich prospěje každému," je přesvědčená Jana Vlčková.

V posledních letech se opět dostává ke slovu kryoterapie. Ovšem ani léčba chladem není žádnou novinkou, praktikovala se i v minulosti. Provádí se lokálně, například přikládáním studených obkladů nebo aplikací studeného vzduchu na místa, která jsou zasažena zánětem, nebo pobytem v kryokomoře. Výhodná je na namožené svaly, po větší fyzické námaze, při zánětlivých a degenerativních onemocněních kloubů. Využívají ji hojně sportovci.

Podle Gocala má kryoterapie především silný protizánětlivý účinek.

Při wellness pobytech je nejdůležitější udělat si čas sám na sebe a držet se známých a mnohokrát připomínaných zásad, k nimž patří dodržení pitného režimu, vyloučení alkoholu při saunování a dostatek spánku a jídla po procedurách. "Myslím, že také není dobré stihnout co nejvíce procedur za každou cenu. Dvě až tři denně by člověku, který jede na wellness nebo do lázní hlavně dobít baterky, měly zcela stačit," je přesvědčena doktorka Vlčková.