V Česku jsme zatím investovali zhruba 13 miliard korun, většina z toho šla do bytů OKD, zájem máme i dopravní stavby, říká výkonný ředitel fondu Blackstone

Velmi málo investorů se může pochlubit tím, že své peníze vložili zároveň do mezinárodního hotelového řetězce, průmyslových továren či bytů na Ostravsku. Náleží k nim americká finanční skupina Blackstone Group, která patří mezi největší světové zřizovatele investičních fondů určených pro nákupy celých společností. Cílem je zlepšit hospodaření těchto firem, aby je bylo možné po několika letech se ziskem prodat. Výdělek je následně rozdělen mezi podílníky jednotlivých fondů, jimiž bývají také penzijní společnosti či pojišťovny.

Firmy jako Blackstone kromě peněz ze svých zdrojů a od dalších investorů využívají také bankovní úvěry. Tím v případě úspěšných investic zvyšují výnos z vlastního kapitálu.

Po více než deseti letech, které uplynuly od globální finanční krize, jsou ale na místě obavy, jak dlouho ještě může dnešní optimismus na trzích trvat. "Jsme obezřetní, ale nikoli nervózní jako v letech 2006 a 2007. Tehdy panovala všeobecně velká míra zadlužení a věděli jsme, že to není úplně v pořádku," řekl v rozhovoru pro HN Chad Pike, viceprezident jedné ze společností Black­stone, jejíž fondy spoluvlastní v Česku tisíce bytů. Ty v minulosti patřily Ostravsko-karvinským dolům, jejichž akcionářem býval také nynější vlastník vydavatelství Economia Zdeněk Bakala.

Společnost Blackstone investovala do bytů po OKD prostřednictvím společnosti Residomo v době, kdy už tyto majetky neměly s těžební firmou ani Bakalou nic společného. Přesto se Američané stále potýkají s dědictvím skutečnosti, že někteří nájemníci bytů v Ostravě či Karviné viní česko-amerického podnikatele, že jim neumožnil byty zprivatizovat.

Pro Blackstone jsou ovšem investice do nájemního bydlení, které kromě severní Moravy firma podnikla také v Nizozemsku, Německu a Finsku, pojistkou pro případ výkyvů v hospodaření jiných fondů. Platí to také o investicích do firem v oborech, které umí odolat propadům v ekonomice.

HN: Kolik jste do bytů patřících Residomu investovali?

Dosud šlo o téměř 200 milionů eur (zhruba pět miliard korun). Pravda je, že předchozí vlastník do nemovitostí příliš neinvestoval. Pro nás šlo o příležitost v podobě velmi kvalitních budov, které ale potřebovaly investice do jejich dalšího dlouhodobého rozvoje.

HN: Proč jste předloni vydali sedmileté dluhopisy v objemu 680 milionů eur a s úrokem 3,375 procenta, které jsou zajištěné nemovitostmi ve vlastnictví Residoma? Šlo o způsob, jak dostat z vaší investice nějaký výnos, nebo o prostředky k dalším investicím do těchto domů?

Platí oboje. Také nám ale šlo o refinancování dřívějších dluhů Residoma. Podařilo se nám oslovit velké zahraniční investory, včetně pojišťovny Allianz či amerického správce majetku BlackRock, aby si koupili nové dluhopisy Residoma. Myslím, že před pěti lety by to nebylo možné.

Díky globálnímu kapitálovému trhu se nám podařilo zlevnit úvěry, které firma v minulosti čerpala na malém českém trhu. (V roce 2013 předchůdce Residoma, společnost RPG Byty, vydala sedmileté dluhopisy v objemu 400 milionů eur s úrokem 6,75 procenta, pozn. redakce.)

Panorama

Trpělivost za miliardy. Jak skupina Blackstone vydělala na ztrátové investici do hotelů Hilton

3. 4. 2019 ▪ 3 min. čtení

HN: Nedávno jste zřídili globální fond Black­stone Infrastructure Partners, jehož cílem je sdružit zhruba 40 miliard dolarů (okolo 920 miliard korun) pro investice do infrastrukturních projektů. Může podobně jako Residomo sloužit k udržení výnosů, pokud by došlo ke zpomalení globální ekonomiky?

Jde o přirozenou investiční pojistku vůči takovým tržním výkyvům. Infrastrukturní projekty, podobně jako nájemní rezidenční bydlení, jsou obvykle odolné vůči ekonomické recesi. Některé svoje investice už takto zaměřujeme. Sem patří podíl ve společnosti Beauparc, která se zabývá sběrem a recyklací odpadu v Irsku a Velké Británii.