Válka o komín: Ostravský "Strakáč" má jít k zemi. Aktivisté ho chtějí zachovat jako památku, podle státu i společnosti Vítkovice nemá žádnou hodnotu

Na panoramatu Ostravy nelze tento komín přehlédnout. Tyčí se vysoko nad zbývajícími chátrajícími budovami v průmyslovém areálu Dolní oblast Vítkovice, nedaleko od oblíbených atrakcí u bývalé vysoké pece. Díky kostkovanému leteckému značení mu místní přezdívají Strakáč.

Už v roce 2002 stát rozhodl, že území, kde komín stojí, bude sanovat v rámci odstranění starých ekologických zátěží. S očistou budov a půdy v areálu se začalo až loni a Strakáč jako jeden z mála posledních objektů ještě stojí, přestože je jeho demolice již schválena.

Dávno vyhaslý komín se nyní stal žhavým předmětem sporu, který od loňska vedou občanští aktivisté se společností Vítkovice, jež areál vlastní, a státními institucemi.

Jedni ho chtějí zachovat jako památku na průmyslovou produkci města a významný prvek krajiny, druzí ho chtějí nechat odstřelit jako kontaminovaný objekt, který nemá žádnou hodnotu.

Válka o komín však ukazuje na hlubší problémy v Dolní oblasti Vítkovic. V Česku i Evropě je areál unikátní a od roku 2002 chráněný jako národní kulturní památka. Postupně zde ale kvůli tlaku majitele, společnosti Vítkovice, kterou vlastní podnikatel Jan Světlík, dochází ke snižování památkové ochrany u různých objektů. Areál tak přichází o svou jedinečnou hodnotu.

"Nyní čekáme na rozhodnutí báňského úřadu, který rozhoduje o tom, zda povolí, nebo nepovolí odstřel komína. V případě, že ho povolí, může majitel komín zdemolovat. Proti tomu se ještě můžeme odvolat. Jak budeme postupovat dál, ale zatím nevíme," popisuje současnou situaci Ilona Rozehnalová, majitelka Antikvariátu a klubu Fiducia, která se dlouhodobě účastní místního veřejného dění.

Společně s Dominikem Raškou, jenž vede spolek Svatý Václav, se snaží od loňska různými způsoby upozornit na to, proč by měl být komín zachován. Pořádají veřejné happeningy na jeho podporu, uspořádali veřejnou debatu s odborníky, založili petice, které podepsalo kolem dvou tisíc lidí, a za Strakáč bojují i na papírové frontě − spojili se s právničkou a situaci řeší také s úřady.

Na konci dubna plánují uspořádat na podporu zachování komína koncert, který zaštítil rektor Ostravské univerzity a podpořila ho třeba operní pěvkyně Eva Dřízgová­-Jirušová.

"O demolici komína se rozhodlo na základě neúplných a nepravdivých informací. Nechceme dělat zbytečné obstrukce, chtěli bychom se seriózně bavit o našich argumentech," vysvětluje Rozehnalová v úsporném zázemí svého antikvariátu, co je jejím cílem. S Raškou upozorňují na několik problémů, které podle nich nejsou v kauze komína jasné.

Sanace zdarma

Přes sto metrů vysoký cihlový komín se vypíná nad Ostravou od roku 1961. Původně byl součástí řetězce výroby surového železa ve Vítkovických železárnách a odváděl plyny, které vznikaly výrobou aglomerátu.

V areálu aglomerace, kde komín stojí, se spékala nekvalitní železná ruda ze Sovětského svazu s dalšími přísadami, aby mohla jít do vysokých pecí. V roce 1998, kdy vysoké pece vyhasly, byl odstaven i komín. Od té doby chátrá.

Při odvádění plynů zůstaly v jeho zdivu mnohé škodlivé a karcinogenní látky, jako například těžké kovy, arzen nebo olovo. Když stát po roce 2000 řešil privatizaci areálu, rozhodl o sanaci této staré ekologické zátěže a také o tom, že ji celou zaplatí.

Podle smlouvy se společností Vítkovice má dát ministerstvo financí na sanaci více než 125 milionů korun. Firma tak s vyčištěním areálu nemá velké náklady.

O tom, jak má sanace vypadat, pak rozhodovala Česká inspekce životního prostředí. V rozhodnutí z roku 2005 uvedla, že Vítkovice mají zajistit nebo odstranit zařízení, která mohou znečistit zeminu a podzemní vody, a snížit limity kontaminace areálu na dané hodnoty. Pokud by objekty bránily vyčištění zeminy, měly být podle inspekce zdemolovány. Až v roce 2016 inspekce, ministerstva životního prostředí a financí spolu se společností Vítkovice připravily projekt sanačních prací, kde se podle ministerstva financí závazně počítá s demolicí 42 budov včetně komína. Sanace této části areálu by podle projektu měla trvat do roku 2020 a Vítkovice následně plánují místo využít pro lehký průmysl. "Půjde zejména o prodej pozemků," uvádí mluvčí Vítkovic Eva Kijonková.

Nejmohutnější komín

Proč se tedy Raška s Rozehnalovou pustili do beznadějného souboje o objekt, který ještě do loňska téměř nikoho nezajímal? Raška vnímá komín jako jeden z nejvýznamnějších v Česku. "Čistě cihlové tovární komíny se u nás od 80. let už nestaví. Je také dominantou Ostravy a jsem přesvědčen o tom, že když se zbourá celá aglomerace a zůstane jen komín, bude zachována její hodnota a technologický tok výroby železa ve Vítkovicích, který šel od Dolu Hlubina přes koksovnu, aglomeraci až do vysokých pecí," popisuje.

Hodnoty komína zdůraznil také projekt Martina Vonky, který působí na katedře konstrukcí pozemních staveb na ČVUT.

"Je to nejmohutnější komín v Česku a je jedním z mála zděných komínů vyšších než sto metrů na našem území. Neznám zároveň jiný komín, který by měl dochované letecké značení v podobě kostek," vysvětluje Vonka, který od roku 2016 mapuje tovární komíny v Česku a doporučuje jejich využití.

Rozehnalová zase vidí problém v tom, že v Ostravě je zkreslený pohled na industriální krajinu. Komín by měl být považován za součást hornické krajiny Ostravska, protože do ní zapadá stejně přirozeně jako haldy nebo důlní věže. "Drobné stavby jsme dříve neřešili, je to i naše chyba. Řešili jsme spíš velké kauzy vysokých pecí nebo budovy jatek. Dnes jsme se ale posunuli a lidé si začínají uvědomovat, že hornická památka není jen jedna věc, ale celý ráz krajiny," domnívá se.

Aktivistům nahrálo i stanovisko Národního památkového ústavu v Ostravě, který loni v srpnu doporučil prohlásit komín za kulturní památku.