Komentář Julie Hrstkové: Kotlíkové dotace pomáhají, ovzduší ale nezachrání

Kotlíkové dotace, neboli pomoc při výměně starých kotlů na uhlí za nové, ekologičtější způsoby vytápění, patří mezi nejúspěšnější dotační programy. Jde o jeden z mála dotačních titulů, které jsou určeny jednotlivcům a které mají také velký a kladný ohlas na veřejnosti. A které nedoprovází žádný velký skandál či podvody. Cíl je jednoduchý − vyměnit starý kotel za nový. Podmínky jsou také jasné a stejně tak jednoduchá je i kontrola − buď nový kotel za dotační peníze existuje, nebo ne. Program se dá navíc velmi prakticky obhájit. Lokální vytápění domácností se podle Zprávy o znečištění ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu na emisích karcinogenního benzo[a]pyrenu v celorepublikovém měřítku podílí více než 98 procenty. A kotle a kamna v domácnostech jsou také jedním z hlavních zdrojů emisí prachu.

O to víc zamrzí, že třetí vlna kotlíkových dotací, na kterou stát vyčlenil přes tři miliardy, má být alespoň podle posledních zpráv poslední. Zejména v kontextu čísel publikovaných Českým plynárenským svazem, podle kterých mají domácnosti ještě zhruba osm set tisíc starých kotlů, přičemž tři sta tisíc z nich patří mezi ty "špinavé", jejichž životnost má skončit v roce 2022. Respektive kdo je bude používat i po tomto datu, dostane ze zákona pokutu ve výši padesáti tisíc korun.

Dotace pomohly vyměnit zatím kolem 90 tisíc kotlů, nová vlna přispěje k výměně dalších zhruba třiceti tisíc. Nové podmínky pro výměnu reagovaly na výtku, že jsou dotace určené pro vyšší a středně příjmové domácnosti (ekologické kotle jsou výrazně dražší než "obyčejné" nízkoemisní vytápění) a zavedly v Moravskoslezském, Ústeckém a Karlovarském kraji (tedy v krajích s nejvyšším znečištěním a nejnižší koupěschopností) bezúročné půjčky. Přesto to na zlepšení kvality ovzduší nestačí.

Podle odhadu Hnutí Duha z konce loňského roku by si kompletní investice do výměny všech nevyhovujících kotlů, ale také kamen vyžádala minimálně čtyřicet miliard korun.

Obce a města dostaly loni nové pravomoce − díky novele zákona o ochraně ovzduší mohou zakázat na svém území vytápění tuhými palivy v kotlích nižších emisních tříd ještě před rokem 2022. Od roku 2017 také mohou jejich zástupci navštěvovat domácnosti a kontrolovat, kdo čím topí. Respektive jestli uhlí splňuje požadovanou kvalitu, jestli majitel dodržel termín pro povinnou revizi kotle, případně zda domácnost nespaluje něco, co zamoří přilehlé i vzdálenější okolí. A také to dělají − k velké nelibosti těch, kdo mají dodnes pocit, že co se nedá použít, je nejlepší spálit v kamnech, protože to nejen zahřeje, ale navíc člověk ještě ušetří za likvidaci odpadu. Z minulé topné sezony vyplynulo, že zhruba ve čtvrtině případů kontroly skutečně objevily porušení zákona.