Advokát a běžkař Martin Hrodek tvrdí, že není složité skloubit kariéru a sport. Pohyb podle něj výrazně pomáhá lépe si organizovat práci

Přes den se setkává s klienty a řeší právní záležitosti, ve volném čase obouvá běžky a účastní se evropských skimaratonů. Advokát Martin Hrodek z mezinárodní advokátní kanceláře Baker McKenzie zastává názor, že sport pomáhá smyslu pro férové jednání a lidé díky němu v práci lépe přijmou neúspěch. Pečovat o své zdraví by měli všichni pracovníci, zejména ti na špičkových pozicích.

HN: Co se objevilo dříve: práce v advokátní kanceláři, nebo láska k běžkám?

K běžkaření jsem se dostal už jako dítě na základní škole. Ovšem potom přišla střední škola a univerzita a na sportování už nebylo tolik času. Po studiích jsem nastoupil do advokátní kanceláře a práci jsem musel věnovat spoustu hodin. Když mi bylo třicet let, bylo znát, že moje fyzická kondice se zhoršuje. Proto jsem se opět začal věnovat sportu, zprvu klasickému běhu. Ale když běháte z čistě udržovacích důvodů, ztrácíte motivaci. Postupně jsem se tedy začal účastnit lyžařských maratonů. Díky nim můžete získat jasný cíl, připravujete se už od začátku podzimu, pak absolvujete lyžařskou sezonu, po ní nastává fáze odpočinku, pak plynule přejdete zase do přípravy na další rok. Právě závody tomu dávají jistý řád.

HN: Proč jste si mezi všemi sporty vybral běh na lyžích?

Můj otec i děda jezdili na běžkách a oba navíc na lyžích i skákali, takže tam bude určitá genetická predispozice. V Čechách je asi ze všech sportů nejoblíbenější cyklistika. Té se lidé často věnují přes léto a v zimě pak obouvají běžky. Dovolil bych si dokonce tvrdit, že běh na lyžích a účast na maratonech je čím dál populárnější aktivitou.

HN: Čím to je?

Třeba oproti sjezdu, kde jste stále v civilizaci, se na běžkách dostáváte úplně mimo ni. Navíc jsou ideální k tomu, když si potřebujete vyčistit hlavu po celodenním sezení v kanceláři. Do jisté míry má podobné účinky třeba skialpinismus. Pro něj jsou ale u nás velice omezené podmínky. Běžky dávají mnohem větší možnosti. Navíc na nich může jezdit úplně každý.

HN: Které soutěže jste na běžkách absolvoval?

Z českých závodů je to tradičně každý rok Jizerská padesátka. Tam mám za sebou zhruba deset startů. Další takovou skoro povinnou účastí je polský Běh Piastů. Z mezinárodních závodů se nabízejí Vasův běh ve Švédsku, Birkebeiner v Norsku a Finlandia ve Finsku. Potom klasické evropské závody typu Marcialongy v Itálii. Každý rok se z nich snažím stihnout Jizerskou padesátku, Běh Piastů a k tomu přidat jeden či dva závody v zahraničí. V průměru tak tři až čtyři starty ročně.