Nerovný byznys lva a draka. Česko by mělo být agresivnější, letecká spojení má, export ale vázne

Asi žádný český politik už v budoucnu nebude jezdit do Číny tak často jako nynější prezident Miloš Zeman. Na již pátou návštěvu největší asijské a druhé největší světové ekonomiky od roku 2014 s sebou ve středu opět bere několik desítek českých podnikatelů. Naposledy byl Zeman v Číně loni v listopadu, kdy navštívil exportní veletrh v Šanghaji. Letos otevře veletrh v Pekingu, který se bude věnovat udržitelnému rozvoji a životnímu prostředí. Zúčastní se také česko­-čínského podnikatelského fóra a v neděli se sejde s čínským prezidentem Si Ťin­-pchingem.

Pro řadu českých firem je čínský trh potenciálně zajímavý a chtějí na něj proniknout. Čísla tuzemského exportu za posledních několik let sice ukazují, že vývoz do této země postupně rostl, loni už ale stagnoval. Vzájemná obchodní bilance je navíc pasivní mnohem více než u jiných evropských států. Pro srovnání − v roce 2018 narostl import z Číny o 96 miliard na 568 miliard korun, veškerý tuzemský export do Číny měl přitom hodnotu lehce přes 56 miliard.

O změnu by se chtěl zasadit budoucí ministr průmyslu a obchodu (MPO) Karel Havlíček. S prezidentem do Číny ještě nepojede, protože ho Zeman jmenuje do funkce až v květnu, ale již deset let se učí čínsky.

"Pasivní obchodní bilanci s Čínou mají téměř všechny země, u Česka je ale saldo mimořádné. Musíme být obchodně agresivnější, vsadit na produkty s historií a prvotřídní kvalitou. Číňané umí zaplatit za něco, co je absolutní novinka a co ještě nestihli sami začít vyrábět," říká Havlíček. Jak dodává, české firmy nesmí mít vůči této asijské zemi předsudky a musí vidět příležitosti i v čínských regionech. "Nevyužít potenciál 150 čínských měst s velikostí více než milion lidí by byla velká škoda," vysvětluje budoucí ministr průmyslu.

Příkladem takového přístupu může být rodinná inženýrská firma Environment Commerce, která nedávno v Dubrovníku na summitu 16+1 (resp. 17+1 − v Dubrovníku se připojilo Řecko) s Čínou podepsala kontrakt na dodávku dvou čistíren odpadních vod a dojednává projekt třetí ve dvou různých čínských provinciích. Jejich hodnota je dohromady v přepočtu 743 milionů korun.

Prezident znovu vyráží do Číny. Veze s sebou miliardáře Pavla Tykače i hokejistu Jaromíra Jágra

23. 4. 2019 ▪ 4 min. čtení

Význam Číny pro českou ekonomiku navíc zvyšují reexporty, kdy tuzemské firmy vyrábějí subdodávky pro zahraniční podniky, které pak finální produkty prodají v Číně. Nejčastěji jde o Německo, jež je v Evropě největším obchodním partnerem Číny. Jen německé firmy sem v roce 2018 vyvezly zboží v hodnotě 93,7 miliardy eur (asi 2,4 bilionu korun). Na celou EU připadl loni vývoz v hodnotě necelých 210 miliard eur.

Podle prognóz se podíl Číny na světovém HDP může do roku 2021 zvýšit na 20 procent. Vzájemný obchod ale může ovlivnit fakt, že čínská ekonomika začíná postupně brzdit. Podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Michala Brožky se letos čeká průměrný růst čínské ekonomiky o 6,2 procenta, v příštím roce na hraně šesti procent a v roce 2021 o 5,9 procenta. Analytici ale spíše počítají, že se čínské administrativě podaří ochlazení zvládnout bez větších otřesů. "Prozatím se čínská vláda chová tak, že když hrozí větší zpomalení, přijde s nějakým stimulem. Právě teď z čínské ekonomiky začínají přicházet lepší údaje o vývoji v prvním čtvrtletí, což je do určité míry důsledkem předchozího snižování daní a impulzů od centrální banky," řekl Brožka.