Z pojišťovny do hospicu, od neslyšících k telekomunikacím: Úspěšní profesionálové z korporátu věnují svůj volný čas "páchání dobra"

Před sedmi lety slíbila Jiřina Mikulecká své onkologicky nemocné mamince, že splní její přání zemřít doma. "Bála jsem se, vůbec nic jsem o péči o umírající nevěděla," vzpomíná manažerka liberecké pobočky pojišťovny Kooperativa. Ve městě tehdy fungovala terénní služba, která pomáhala umírajícím a jejich rodinám. Mikulecká se o mobilním hospicu dozvěděla náhodou, paní v autobuse jí dala leták. "Nejdřív jsem se tím vůbec nezaobírala, ale když asi za dva roky nadešel čas, tak jsem leták našla a s hospicem se spojila," říká. Péče tamních pracovníků zajistila mamince důstojný odchod a na Jiřinu Mikuleckou zapůsobila natolik, že začala přemýšlet, jak by mohla organizaci pomoci. Hospic v té době zrovna hledal někoho, kdo by mu pomohl s fundraisingem, a Mikulecká to vzala jako šanci, jak péči oplatit.

V pojišťovně pracuje přes dvacet let a napadlo ji, že by bylo dobré informaci o existenci hospicu šířit i mezi klienty pojišťovny. Se záměrem podporovat službu i přes Kooperativu se svěřila tehdejší vedoucí pracovnici marketingu, kde pracuje. Tvrdě ale narazila. "S opovržením mi řekla, že si nemyslí, že by Kooperativa měla být spojována s hospicem," vzpomíná Jiřina Mikulecká s hořkostí. Před čtyřmi roky se ale v regionu změnilo vedení, a tak to zkusila znovu. Měla štěstí, nový ředitel Agentury severní Čechy pojišťovny Kooperativa Roman Kracík měl na věc jiný pohled.

"Chtěl jsem, aby agentura byla v rámci regionu vidět, a pomoc hospicu mi do konceptu zapadla," vysvětluje Kracík. Souhlasil mimo jiné i proto, že se sám už dřív zapojil do práce spojené s CSR neboli společenskou odpovědností. Na sever Čech přišel se čtyřletými zkušenostmi z Rumunska, kde například učil lidi, jak si otevřít účet nebo jak nakládat s penězi. U Mikulecké velmi ocenil, že pro hospic pracuje, trval ale na tom, že své fundraisingové aktivity bude i nadále vykonávat mimo zaměstnání: "Pomoc musí být bokem práce, principiálně je potřeba ji dělat ve volném čase. Úleva by byla možná pouze ve výjimečném případě. Člověk musí sám v sobě cítit potřebu pomáhat."