Požadavky na zvýšení efektivity práce dostávají manažery i další zaměstnance pod neustálý tlak. Ten může přerůst v dlouhodobý stres, později následuje kolaps nebo propuknou psychické i fyzické problémy. Prožívá je mnoho lidí, mnozí o nich ale mlčí. Jejich výskyt se přitom nejen v Česku stále zvyšuje. Za jeden z konkrétních projevů duševní nestability, která je minimálně zčásti spjata s pracovním režimem, je možné označit syndrom vyhoření. Podle lékařské fakulty Univerzity Karlovy jím v současnosti prochází zhruba dvacet procent Čechů.
"Práce, kam jsem nastoupila po vysoké škole, mě ze začátku bavila. Chtěla jsem se učit novým věcem, u všeho být a co nejrychleji se zlepšovat. Po několika měsících přišla změna. Každý den jsem chodila do práce unavená, přestože jsem noc předtím dobře spala. Postupně se přidala podrážděnost a s přibývající kritikou od nadřízeného jsem se postupně den co den sama sebe ptala, jestli to, co dělám, má vůbec smysl," vypráví Ester Součková.
Co se dočtete dál
- V placené části se dozvíte:
- Kdo je nejvíce náchylný na syndrom vyhoření?
- Jaké profese se řadí mezi nejohroženější?
- Kdo nebo co může lidem v tíživé psychické situaci pomoci?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
