Podnik v Zemanově voličské baště připomíná hospodu na mýtince. Jediným hostem tu bývá figurína horníka

Ve čtvrtek po páté odpoledne sedí v restauraci Národní dům v Doubravě na Karvinsku sedm hostů a popíjí pivo. "To je schůze hasičů, dnes je na tržby dobrý den," říká číšnice a spolumajitelka podniku Ildiko Stablová. Po pár minutách se objeví ještě jeden zákazník. "Vladimír, on je teď marod, tak chodí jen jednou za čas," komentuje potěšeně příchod šedovlasého muže. Nikdo další už do poslední hospody, která v hornickém městysu, jenž postupně přišel kvůli poddolování i útlumu hornictví o čtyři pětiny obyvatel, do večera nezavítá.

Ve známé hře Divadla Járy Cimrmana Hospoda na mýtince si postavil dědeček hlavního hrdiny podnik v pustině uprostřed hlubokého lesa. Tolik nesnášel lidi. Když si manželé Stablovi restauraci v obci s 1200 obyvateli pronajímali, nikdy by je nenapadlo, jak se bude hostinci na mýtince podobat. Svých hostů si přitom váží a zanedbávají je zcela výjimečně. "Hildo, myslíš, že ještě dnes dostanu pivo?" houkne na ženu, která se na chvíli zapovídá, trochu neurvale jeden z hasičů ode zdi vyzdobené velkou tapetou boha Radegasta. Půllitr zručně natočeného piva stejného jména i s nadýchanou čepicí pěny, doprovázený omluvným výrazem, před ním přistane během pár desítek vteřin.