Skutečnost, že akcie vynášejí v dlouhém období zpravidla více než spořicí účet, je většině lidí, kteří se vážně zajímají o investování, dostatečně známa. Stejně jako fakt, že za tento vyšší výnos se platí kolísavostí. Můžeme si všimnout, že někdy ak­ciové trhy téměř nekolísají, někdy jejich graf připomíná horskou dráhu.

Můžeme ale nějak odhadnout, kdy budou akcie kolísat více a kdy méně? To je aktuální otázka v době "trumpovských tweetů". Proč poslední dobou Trump trhy hýbe více?

Jádrem je odpověď na otázku, s jakou pravděpodobností a dopadem se budoucí jev projeví ve fundamentu firem, zejména v ziskovosti. Nejhorší jsou případy, jejichž dopady jsou zásadní, a přitom chybí zlatá střední cesta. Obchodní války jsou přesně tím, co má sílu pořádně rozvlnit akciové křivky, neboť vliv změn světového obchodu je z hlediska firemních zisků zásadní. Toho si jsou investoři dobře vědomi.

Pokud třeba kalkulují, že v případě negativního scénáře trhy ztratí třetinu hodnoty a v případě pozitivního zase o polovinu stoupnou, je rozdíl mezi scénáři značný, a tak i mírný příklon k jednomu z nich způsobuje skok na trzích. Větší, než kdyby šlo o změny v odhadech hospodářského růstu nebo inovačních trendů, kde je silná střední varianta a odchylky zase tolik s tržbami či zisky firem nehýbou.

Související
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily v Hospodářských novinách. Těšit se můžete na texty Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje Jan Kubita.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru